Cmd
Spustí novou instanci interpretu příkazů Cmd.exe. Jestliže nepoužijete parametry, zobrazí příkaz cmd informace o verzi a autorských právech operačního systému.
Syntaxe
cmd [{/c | /k}] [/s] [/q] [/d] [{/a | /u}] [/t:FG] [/e:{on | off}] [/f:{on | off}] [/v:{on | off}] [Řetězec]
Parametry
/c
Provede příkaz zadaný parametrem Řetězec a ukončí práci.
/k
Provede příkaz zadaný parametrem Řetězec a pokračuje v provádění.
/s
Změní způsob zpracování parametru Řetězec uvedeného za parametrem /c nebo /k.
/q
Vypne zobrazování zadávaných znaků.
/d
Zakáže provádění automaticky spouštěných příkazů.
/a
Způsobí, že výstup vnitřních příkazů do kolony (pipe) nebo do souboru bude ve formátu ANSI (American National Standards Institute).
/u
Způsobí, že výstup vnitřních příkazů do kolony nebo do souboru bude v kódování Unicode.
/t:PZ
Nastaví barvu popředí P a pozadí Z. V tabulce jsou uvedeny platné šestnáctkové číslice, které lze použít jako hodnoty pro P a Z.
| Hodnota | Barva |
|
0 |
Černá |
|
1 |
Modrá |
|
2 |
Zelená |
|
3 |
Akvamarínová |
|
4 |
Červená |
|
5 |
Fialová |
|
6 |
Žlutá |
|
7 |
Bílá |
|
8 |
Šedá |
|
9 |
Světle modrá |
|
A |
Světle zelená |
|
B |
Světle akvamarínová |
|
C |
Světle červená |
|
D |
Světle nachová |
|
E |
Světle žlutá |
|
F |
Jasně bílá |
/e:on
Povolí rozšíření příkazů.
/e:off
Zakáže rozšíření příkazů.
/f:on
Povolí doplňování názvů souborů a adresářů.
/f:off
Zakáže doplňování názvů souborů a adresářů.
/v:on
Povolí zpožděné rozšíření proměnné prostředí.
/v:off
Zakáže zpožděné rozšíření proměnné prostředí.
Řetězec
Určuje příkaz, který má být proveden.
/?
Zobrazí v příkazovém řádku nápovědu.
ASSOC Zobrazí nebo změní přiřazení koncovek souborů. ATTRIB Zobrazí nebo změní atributy souboru. BREAK Nastaví nebo vynuluje rozšířenou kontrolu stisknutí kláves CTRL+C. BCDEDIT Nastavuje vlastnosti v databázi spouštění, která řídí spouštění systému. CACLS Zobrazí nebo změní seznamy ACL pro řízení přístupu k souborům. CALL Zavolá dávkový soubor z jiného. CD Změní aktuální složku nebo zobrazí její název. CHCP Zobrazí nebo nastaví aktivní kódovou stránku. CHDIR Změní aktuální složku nebo zobrazí její název. CHKDSK Zkontroluje disk a zobrazí zprávu o stavu. CHKNTFS Zobrazí nebo změní kontrolu disku při spuštění. CLS Vymaže obrazovku. CMD Spustí novou instanci příkazového řádku systému Windows. COLOR Nastaví výchozí barvu písma a pozadí konzoly. COMP Porovná obsah dvou souborů nebo sad souborů. COMPACT Zobrazí nebo změní kompresi souborů v oddílu NTFS. CONVERT Převede svazek FAT na NTFS. Není možné převádět aktuální jednotku. COPY Zkopíruje jeden nebo více souborů do jiného umístění. DATE Zobrazí nebo nastaví datum. DEL Odstraní jeden nebo více souborů. DIR Zobrazí seznam souborů a podsložek složky. DISKCOMP Porovná obsah dvou disket. DISKCOPY Zkopíruje obsah jedné diskety na jinou disketu. DISKPART Zobrazí a konfiguruje vlastnosti diskových oddílů. DOSKEY Edituje příkazy, znovu volá příkazy a umožňuje vytvářet makra. DRIVERQUERY Zobrazí aktuální stav a vlastnosti ovladače zařízení. ECHO Zobrazí zprávu nebo přepne stav zobrazování zpráv na zapnuto nebo vypnuto. ENDLOCAL V dávkovém souboru uzavírá definici lokálních změn prostředí. ERASE Odstraní jeden nebo více souborů. EXIT Ukončí program CMD.EXE (příkazový řádek). FC Porovná dva soubory nebo sady souborů a zobrazí rozdíly. FIND Vyhledá textový řetězec v souborech. FINDSTR Vyhledá textový řetězec v souborech. FOR Spustí určený příkaz pro všechny soubory v sadě. FORMAT Formátuje disk pro použití v systému Windows. FSUTIL Zobrazí a konfiguruje vlastnosti systému souborů. FTYPE Zobrazí nebo změní typ souboru sloužící k přidružení přípony k programu. GOTO Interpret příkazového řádku přejde k vykonávání instrukcí v označeném řádku dávkového souboru. GPRESULT Zobrazí informace o skupinových zásadách pro daného uživatele či počítač. GRAFTABL Povolí zobrazování sady rozšířených znaků v grafickém režimu. HELP Poskytne informace o příkazech příkazového řádku systému Windows. ICACLS Umožňuje zobrazit, změnit, zálohovat nebo obnovit seznamy ACL pro soubory a adresáře. IF Zpracovává příkazy v dávkovém souboru na základě podmínky. LABEL Vytvoří, mění nebo odstraní jmenovku disku. MD Vytvoří složku. MKDIR Vytvoří složku. MORE Vytvoří symbolické odkazy a pevné odkazy MODE Konfiguruje systémové zařízení. MORE Zobrazí najednou pouze jednu obrazovku výstupu. MOVE Přesune jeden nebo více souborů z jedné složky do jiné. OPENFILES Zobrazí seznam souborů, otevřených vzdálenými uživateli ve sdílené složce. PATH Zobrazí nebo nastaví cestu vyhledávání spustitelných souborů. PAUSE Pozastaví zpracování dávkového souboru a zobrazí zprávu. POPD Obnoví předchozí hodnotu aktuální složky uloženou příkazem PUSHD. PRINT Vytiskne textový soubor. PROMPT Změní tvar příkazového řádku Windows. PUSHD Uloží aktuální složku a pak ji změní. RD Smaže složku. RECOVER Obnoví čitelné informace z chybného nebo poškozeného disku. REM Označuje komentář v dávkovém souboru nebo souboru CONFIG.SYS. REN Přejmenuje soubor nebo soubory. RENAME Přejmenuje soubor nebo soubory. REPLACE Přepíše soubory. RMDIR Odstraní složku. ROBOCOPY Rozšířený nástroj ke kopírování souborů a adresářových struktur SET Zobrazí, nastaví, nebo odebere nastavení prostředí systému Windows. SETLOCAL V dávkovém souboru zahájí definici lokálních změn prostředí. SHIFT Zobrazí nebo změní konfiguraci služeb (tj. procesů spuštěných na pozadí). SCHTASKS Plánuje spouštění příkazů a programů v počítači. SHIFT Posune pozici nahraditelných parametrů v dávkovém souboru. SHUTDOWN Umožňuje správné vypnutí místního nebo vzdáleného počítače. SORT Seřadí vstupní soubor. START Spustí určený program nebo příkaz v novém okně. SUBST Přiřadí písmenu jednotky cestu. SYSTEMINFO Zobrazí vlastnosti a konfiguraci počítače. TASKLIST Zobrazí seznam všech právě spuštěných úloh (včetně služeb). TASKKILL Ukončí spuštěný proces nebo aplikaci. TIME Zobrazí nebo nastaví čas systému. TITLE Nastaví nadpis okna relace programu CMD.EXE. TREE Graficky zobrazí strukturu složek jednotky nebo cesty. TYPE Zobrazí obsah textového souboru. VER Zobrazí verzi systému Windows. VERIFY Určuje, zda má systém Windows kontrolovat správnost zapsání souborů. VOL Zobrazí jmenovku jednotky a sériové číslo. XCOPY Kopíruje soubory a stromy složek. WMIC Zobrazí informace WMI v interaktivním okně příkazového řádku.
Příkaz ASSOC /?
Zobrazí nebo změní přidružení souboru podle přípony.
ASSOC [.ext[=[typ souboru]]]
.ext Přípona souboru, ke které je přidružen typ souboru.
typ souboru Určuje typ souboru, který je přidružen k příponě
souboru.
Příkaz ASSOC bez parametrů zobrazí aktuální přidružení souborů.
Je-li příkaz ASSOC vyvolán pouze s příponou souboru, zobrazí
aktuální přidružení pro danou příponu. Pokud není zadán žádný typ
souboru, bude přidružení zadané přípony odstraněno.
Příkaz ATTRIB /?
Zobrazí nebo upraví atributy souboru.
ATTRIB [+R | -R] [+A | -A ] [+S | -S] [+H | -H] [+I | -I]
[jednotka:][cesta][název_souboru] [/S [/D] [/L]]
+ Nastaví atribut.
- Odstraní atribut.
R Atribut souboru Jen pro čtení
A Atribut souboru Archivovat
S Atribut souboru Systémový
H Atribut souboru Skrytý
I Atribut souboru bez indexovaného obsahu.
[jednotka:][cesta][název_souboru]
Určuje soubory, u kterých chcete zpracovat atributy.
/S Zpracuje odpovídající soubory v aktuální složce
a všech podsložkách.
/D Zpracuje také složky.
/L Zpracuje atributy symbolického odkazu oproti
cíli symbolického odkazu.
Příkaz BREAK /?
Nastaví nebo zruší rozšířenou kontrolu stisknutí kláves CTRL+C v systému DOS. Zavedeno z důvodu zachování kompatibility se systémy DOS. V systému Windows nemá příkaz žádný účinek. Jsou-li povolena rozšíření příkazů a aktuální systém je Windows, vloží příkaz BREAK při ladění ladicím programem pevně zakódovaný bod přerušení.
Příkaz BCDEDIT /?
BCDEDIT - Editor úložiště konfiguračních dat spouštění
Nástroj příkazového řádku Bcdedit.exe slouží ke změně úložiště
konfiguračních dat spouštění. Úložiště konfiguračních dat spouštění obsahuje
parametry konfigurace a určuje, jak je operační systém spouštěn.
Dříve se tyto parametry nacházely v souboru Boot.ini (v operačních systémech
založených na systému BIOS) nebo v položkách permanentní paměti RAM
(v operačních systémech založených na rozhraní EFI). Pomocí nástroje
Bcdedit.exe lze do úložiště konfiguračních dat spouštění přidávat položky,
odstraňovat je, upravovat a připojovat.
Podrobné informace o příkazech a možnostech získáte spuštěním příkazu
bcdedit.exe /? . Chcete-li například zobrazit podrobné informace
o příkazu /createstore, zadejte:
bcdedit.exe /? /createstore
Abecední seznam témat této nápovědy získáte příkazem bcdedit /? TOPICS.
Příkazy pracující s úložišti
============================
/createstore Vytvoří nové prázdné úložiště konfiguračních dat spouštění.
/export Exportuje obsah úložiště systému do souboru. Tento soubor
lze později použít k obnovení stavu úložiště systému.
/import Obnoví stav úložiště systému ze záložního souboru
vytvořeného pomocí příkazu /export.
/sysstore Nastaví zařízení úložiště systému (týká se pouze systémů
EFI, mění se při restartování a používá se pouze
v případech, kdy zařízení úložiště systému není
jednoznačné).
Příkazy pracující s položkami v úložišti
========================================
/copy Vytvoří kopie položek v úložišti.
/create Vytvoří v úložišti nové položky.
/delete Odstraní položky z úložiště.
/mirror Vytvoří zrcadlové položky v úložišti.
Informace o identifikátorech používaných těmito příkazy získáte spuštěním
příkazu bcdedit /? ID.
Příkazy pracující s možnostmi položek
=====================================
/deletevalue Odstraní možnosti položky z úložiště.
/set Nastaví v úložišti hodnoty možností položky.
Seznam datových typů používaných těmito příkazy získáte spuštěním příkazu
bcdedit /? TYPES. Seznam platných formátů dat získáte spuštěním
příkazu bcdedit /? FORMATS.
Příkazy řídící výstup
============================
/enum Vypíše položky v úložišti.
/v Možnost příkazového řádku, která místo názvů známých
identifikátorů zobrazí úplné identifikátory položek.
Zadáte-li /v samostatně jako příkaz, zobrazí se úplné
identifikátory pro položky typu ACTIVE.
Spuštění samotného příkazu bcdedit je ekvivalentem spuštění
příkazu bcdedit /enum ACTIVE.
Příkazy pro řízení správce spouštění
======================================
/bootsequence
Nastaví pro správce spouštění jednorázovou spouštěcí
posloupnost.
/default
Nastaví výchozí položku, kterou správce spouštění použije.
/displayorder
Nastaví pořadí, ve kterém správce spouštění zobrazí nabídku
spouštění více operačních systémů.
/timeout
Nastaví hodnotu časového limitu správce spouštění.
/toolsdisplayorder
Nastaví pořadí, ve kterém správce spouštění zobrazí
nabídku nástrojů.
Příkazy řídící službu pro nouzovou správu spouštěcí aplikace
==========================================================================
/bootems Povolí nebo zakáže službu pro nouzovou
správu spouštěcí aplikace.
/ems Povolí nebo zakáže službu pro nouzovou správu položky
operačního systému.
/emssettings Nastaví globální parametry služby pro nouzovou správu.
Příkazy řídící ladění
==============================
/bootdebug
Povolí nebo zakáže ladění spouštěcí aplikace.
/dbgsettings
Nastaví globální parametry ladicího programu.
/debug
Povolí nebo zakáže ladění jádra pro položku operačního
systému.
/hypervisorsettings
Nastaví parametry hypervisoru.
Příkaz CACLS /?
POZNÁMKA: Cacls se již nepoužívá, použijte funkci Icacls.
Zobrazí nebo změní seznamy řízení přístupu (ACL) k souborům
CACLS názvu souboru [/T] [/M] [/L] [/S[:SDDL]] [/E] [/C] [/G uživ.:oprávnění]
[/R uživatel [...]] [/P uživatel:oprávnění [...]] [/D uživatel [...]]
název_souboru Zobrazí ACL.
/T Změní ACL určených souborů
v aktuálním adresáři a všech podadresářích.
/L Pracuje přímo na symbolickém odkazu v porovnání s cílem
/M Změní ACL svazků připojených k adresáři
/S Zobrazí řetězec SDDL pro DACL.
/S:SDDL Nahradí seznamy ACL seznamy zadanými v řetězci SDDL
(neplatí pro parametry /E, /G, /R, /P, nebo /D).
/E Místo nahrazení ACL jej upraví.
/C Při chybách odmítnutí přístupu pokračuje.
/G uživatel:oprávnění Udělí určenému uživateli přístupová oprávnění.
Oprávnění může být: R Číst
W Zapisovat
C Měnit (zapisovat)
F Úplné řízení
/R uživatel Odvolá přístupová oprávnění určeného uživatele
(platný pouze s parametrem /E).
/P uživatel:oprávnění Nahradí přístupová oprávnění určeného uživatele.
Oprávnění může být: N Žádné
R Číst
W Zapisovat
C Měnit (zapisovat)
F Úplné řízení
/D uživatel Odepře přístup určenému uživateli.
Pro určení více než jednoho souboru mohou být v příkazu použity
zástupné znaky.
V příkazu můžete určit více než jednoho uživatele.
Zkratky:
CI - Dědit kontejner.
ACE bude děděno adresáři.
OI - Dědit objekt.
ACE bude děděno soubory.
IO - Pouze dědit.
ACE se nepoužije na aktuální adresář či soubor.
ID - Zděděno.
ACE bylo zděděno ze seznamu ACL nadřazeného adresáře.
Příkaz CALL /?
Z jednoho dávkového programu vyvolá jiný.
CALL [jednotka:][cesta]soubor [parametry-dávky]
parametry-dávky Představují jakékoli informace na příkazovém
řádku požadované dávkovým programem.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, nastanou u příkazu CALL tyto změny:
Cílem příkazu CALL nyní mohou být i návěští.
Syntaxe je:
CALL :návěští argumenty
Vytvoří se nový kontext dávkového souboru s danými argumenty
a řízení je předáno na příkaz následující za příslušným návěštím.
Musíte dvakrát končit dvojnásobným dosažením konce souboru
dávkového skriptu. Při prvním přečtení konce se vykonávání
vrátí za příkaz CALL. Podruhé dojde k ukončení dávkového skriptu.
Zadáním GOTO /? získáte popis rozšíření GOTO :EOF, které umožňuje
návrat z dávkového skriptu.
Dále byly rozšířeny možnosti odkazů na argumenty dávky
(%0, %1 atd.):
%* v dávkovém skriptu odkazuje na všechny argumenty
(tzn. %1 %2 %3 %4 %5 ...)
Rozšířena byla i náhrada parametrů dávky (%n). Nyní můžete
použít tuto volitelnou syntaxi:
%~1 - rozšíří %1 tak, že odebere okolní uvozovky (")
%~f1 - rozšíří %1 na plný název cesty
%~d1 - rozšíří %1 pouze na písmeno jednotky
%~p1 - rozšíří %1 pouze na cestu
%~n1 - rozšíří %1 pouze na název souboru
%~x1 - rozšíří %1 pouze na příponu souboru
%~s1 - změní význam voleb n a x tak, že odkazují
na zkrácený název
%~a1 - rozšíří %1 na atributy souboru
%~t1 - rozšíří %1 na datum a čas souboru
%~z1 - rozšíří %1 na velikost souboru
%~$PATH:1 - prohledá adresáře uvedené v systémové proměnné
PATH a rozšíří %1 na plný název prvního
nalezeného souboru. Není-li systémová proměnná
definována nebo soubor nebyl nalezen, pak je
tento modifikátor rozšířen na prázdný řetězec.
Tyto modifikátory lze kombinovat podle požadavků:
%~dp1 - rozšíří %1 pouze na písmeno jednotky a
název cesty
%~nx1 - rozšíří %1 pouze na název a příponu
souboru
%~dp$PATH:1 - v adresářích uvedených v systémové
proměnné PATH hledá %1 a rozšíří na
písmeno jednotky a cestu prvního
nalezeného souboru
%~ftza1 - rozšíří %1 na řádek podobný výstupu
příkazu DIR
V uvedených příkladech mohou být %1 a PATH nahrazeny
jinými platnými hodnotami. Syntaxe %~ je ukončena platným
číslem argumentu. Modifikátory %~ nelze použít společně
s %*
Příkaz CD /?
Zobrazí název nebo změní aktuální adresář.
CHDIR [/D] [jednotka:][cesta]
CHDIR [..]
CD [/D] [jednotka:][cesta]
CD [..]
.. Nastaví nadřazený adresář jako aktuální.
Příkazem CD jednotka: zobrazíte aktuální adresář zadané jednotky.
Příkazem CD bez parametrů zobrazíte aktuální jednotku a adresář.
Pomocí přepínače /D lze kromě aktuálního adresáře změnit také
aktuální jednotku.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, chování příkazu CHDIR je
změněno:
Řetězec aktuálního adresáře je převeden na velká a malá písmena
tak, aby odpovídal názvu na disku. Například pro adresář C:\Temp
příkaz CD C:\TEMP nastaví aktuální adresář na C:\Temp.
Příkaz CHDIR nepoužívá mezery jako oddělovače, takže je možné
použít v příkazu CD názvy podadresářů obsahující mezery bez
nutnosti používat uvozovky. Například:
cd \winnt\profiles\username\programs\nabídka start
odpovídá příkazu:
cd "\winnt\profiles\username\programs\nabídka start"
Druhý příkaz je nezbytné použít, pokud jsou doplňky příkazů
vypnuty.
Příkaz CHCP /?
Zobrazí nebo nastaví číslo aktivní znakové stránky. CHCP [nnn] nnn Určuje číslo znakové stránky Příkaz CHCP bez parametru zobrazí číslo aktivní znakové stránky.
Příkaz CHDIR /?
Zobrazí název nebo změní aktuální adresář.
CHDIR [/D] [jednotka:][cesta]
CHDIR [..]
CD [/D] [jednotka:][cesta]
CD [..]
.. Nastaví nadřazený adresář jako aktuální.
Příkazem CD jednotka: zobrazíte aktuální adresář zadané jednotky.
Příkazem CD bez parametrů zobrazíte aktuální jednotku a adresář.
Pomocí přepínače /D lze kromě aktuálního adresáře změnit také
aktuální jednotku.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, chování příkazu CHDIR je
změněno:
Řetězec aktuálního adresáře je převeden na velká a malá písmena
tak, aby odpovídal názvu na disku. Například pro adresář C:\Temp
příkaz CD C:\TEMP nastaví aktuální adresář na C:\Temp.
Příkaz CHDIR nepoužívá mezery jako oddělovače, takže je možné
použít v příkazu CD názvy podadresářů obsahující mezery bez
nutnosti používat uvozovky. Například:
cd \winnt\profiles\username\programs\nabídka start
odpovídá příkazu:
cd "\winnt\profiles\username\programs\nabídka start"
Druhý příkaz je nezbytné použít, pokud jsou doplňky příkazů
vypnuty.
Příkaz CHKDSK /?
Prověří disk a zobrazí zprávu o jeho stavu.
CHKDSK [svazek[[cesta]název_souboru]]] [/F] [/V] [/R] [/X] [/I] [/C]
[/L[:velikost]] [/B]
svazek Určuje písmeno jednotky (následované dvojtečkou),
přípojný bod nebo název svazku.
název_souboru Pouze FAT nebo FAT32: Udává soubory, u nichž se
má provést kontrola fragmentace.
/F Opraví chyby na disku.
/V Pro FAT či FAT32: Zobrazí úplnou cestu a název
každého souboru na disku.
Pro NTFS: Zobrazí zprávy o vyčištění, pokud
nějaké jsou.
/R Vyhledá chybné sektory a obnoví čitelné informace
(implikuje přepínač /F).
/L:velikost Pouze NTFS: Změní velikost souboru protokolu
na zadaný počet kilobajtů. Není-li velikost
uvedena, zobrazí aktuální velikost.
/X Je-li to třeba, vyvolá nejprve odpojení svazku.
Všechny otevřené popisovače odkazující se
na svazek se pak stanou neplatnými (implikuje
přepínač /F).
/I Pouze NTFS: Provede zběžnou kontrolu indexových
záznamů.
/C Pouze NTFS: Vynechá kontrolu cyklů ve struktuře
složek.
/B Pouze NTFS: Znovu vyhodnotí poškozené clustery svazku.
(implies /R)
Přepínače /I a /C zkracují dobu potřebnou k běhu nástroje Chkdsk,
protože vynechají některé kontroly svazku.
Příkaz CHKNTFS /?
Zobrazí nebo změní kontrolu disku při spuštění počítače.
CHKNTFS svazek [...]
CHKNTFS /D
CHKNTFS /T[:čas]
CHKNTFS /X svazek [...]
CHKNTFS /C svazek [...]
svazek Určuje písmeno jednotky (následované
dvojtečkou), přípojný bod nebo název svazku.
/D Obnoví výchozí chování počítače; všechny
jednotky jsou při spuštění počítače
zkontrolovány a na ty, které nejsou čisté, se
spustí nástroj chkdsk.
/T:doba Změní dobu zpětného odpočítávání pro spuštění
nástroje AUTOCHK na stanovenou dobu v sekundách.
Není-li doba zadána, zobrazí aktuální nastavení.
/X Jednotka nebude při kontrole při spuštění
počítače kontrolována jako ve výchozím
nastavení. Vynechané jednotky nejsou
zapamatovány mezi jednotlivými vyvoláními
příkazu.
/C Naplánuje kontrolu jednotky při spuštění
počítače. Není-li jednotka čistá, bude spuštěn
nástroj chkdsk.
Nejsou-li zadány žádné přepínače, příkaz CHKNTFS zobrazí, zda je
zadaná jednotka čistá nebo zda má naplánovanou kontrolu při
příštím restartování počítače.
Příkaz CLS /?
Vymaže obrazovku. CLS
Příkaz CMD /?
Spustí novou instanci překladače příkazů systému Windows.
CMD [/A | /U] [/Q] [/D] [/E:ON | /E:OFF] [/F:ON | /F:OFF] [/V:ON | /V:OFF]
[[/S] [/C | /K] řetězec]
/C Provede příkaz určený řetězcem a skončí.
/K Provede příkaz určený řetězcem, zůstane však zachován.
/S Změní způsob zpracování řetězce za přepínači /C nebo /K (viz dále).
/Q Vypne zobrazování výsledků.
/D Zakáže provádění příkazů AutoRun z registru (viz dále).
/A Způsobí, že výstup vnitřních příkazů do kanálu nebo
do souboru bude v kódu ANSI.
/U Způsobí, že výstup vnitřních příkazů do kanálu nebo do souboru bude
v kódu Unicode.
/T:fg Nastaví barvy popředí a pozadí (další informace získáte příkazem
COLOR /?).
/E:ON Povolí rozšíření příkazů (viz dále).
/E:OFF Zakáže rozšíření příkazů (viz dále).
/F:ON Povolí ukončovací znaky názvů souborů a adresářů (viz dále).
/F:OFF Zakáže ukončovací znaky názvů souborů a adresářů (viz dále).
/V:ON Povolí zpožděné rozvinutí proměnné prostředí s využitím znaku ! jako
oddělovače. Například přepínač /V:ON umožní, aby zápis !prom! rozvinul
proměnnou prom během provádění. Syntaxe prom rozvine proměnnou během
zadání, což je něco zcela jiného, dojde-li k tomu uvnitř smyčky FOR.
/V:OFF Zakáže zpožděné rozvinutí proměnných prostředí.
Řetězec může obsahovat více příkazů uzavřených v uvozovkách a oddělených
oddělovačem příkazů '&&'. Dále platí, že z důvodů kompatibility
je /X totéž jako /E:ON, /Y je totéž jako /E:OFF a /R je totéž
jako /C. Všechny ostatní přepínače jsou ignorovány.
Je-li uveden přepínač /C nebo /K, bude zbytek příkazového řádku
za tímto přepínačem zpracován jako příkazový řádek, přičemž při
zpracování znaků uvozovka (") bude použita tato logika:
1. Budou-li splněny všechny následující podmínky, budou znaky
uvozovek v příkazovém řádku zachovány:
- žádný přepínač /S;
- právě dva znaky uvozovek;
- žádné speciální znaky mezi dvěma znaky uvozovek,
kde speciálními znaky rozumíme některé ze znaků: &<>()@^|;
- mezi dvěma znaky uvozovek se vyskytuje
jeden nebo více prázdných znaků;
- řetězec mezi dvěma znaky uvozovek je názvem
spustitelného souboru.
2. V ostatních případech budou uvozovky interpretovány postaru:
Je-li prvním znakem znak uvozovky, odstranit z příkazového
řádku počáteční znak a poslední znak uvozovky a zachovat
veškerý text za posledním znakem uvozovky.
Pokud nebyl na příkazovém řádku zadán parametr /D, příkaz CMD.EXE
prohledá po spuštění následující proměnné typu REG_SZ nebo
REG_EXPAND_SZ registru a jestliže jsou obě proměnné k dispozici,
spustí nejdříve dané programy.
HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Command Processor\AutoRun
nebo
HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Command Processor\AutoRun
Rozšíření příkazů jsou ve výchozím nastavení povolena. Pro jednotlivá
volání můžete rozšíření zakázat pomocí přepínače /E:OFF. Rozšíření
můžete povolit nebo zakázat pro všechna volání programu CMD.EXE
v daném počítači nebo pro přihlašovací relaci určitého uživatele
nastavením některé z následujících hodnot REG_DWORD
(nebo obou) v registru pomocí programu REGEDIT.EXE:
HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Command Processor\EnableExtensions
nebo
HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Command Processor\EnableExtensions
na hodnotu 0x1 nebo 0x0. Nastavení pro určitého uživatele má
přednost před nastavením pro počítač. Přepínače příkazového řádku
mají přednost před nastaveními v registru.
V dávkovém souboru mají argumenty SETLOCAL ENABLEEXTENSIONS
a DISABLEEXTENSIONS přednost před přepínačem /E:ON nebo /E:OFF.
Podrobnosti zobrazíte zadáním příkazu SETLOCAL /?.
Rozšíření příkazů zahrnují změny a doplňky těchto příkazů:
DEL či ERASE
COLOR
CD či CHDIR
MD či MKDIR
PROMPT
PUSHD
POPD
SET
SETLOCAL
ENDLOCAL
IF
FOR
CALL
SHIFT
GOTO
START (také zahrnuje změny vyvolání externích příkazů)
ASSOC
FTYPE
Podrobnější informace získáte zadáním příkazu ve tvaru název_příkazu /? .
Opožděné rozbalování proměnných prostředí není ve výchozím
nastavení povoleno. Opožděné rozbalování můžete povolit nebo
zakázat pro dané spuštění příkazu CMD.EXE pomocí parametru /V:ON
nebo /V:OFF. Dále můžete povolit nebo zakázat opožděné
rozbalování všech spuštění příkazu CMD.EXE pro počítač nebo
relaci přihlášení uživatele tak, že nastavíte jednu nebo obě
následující proměnné typu REG_DWORD registru pomocí programu
REGEDIT.EXE:
HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Command Processor\
DelayedExpansion
nebo
HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Command Processor\
DelayedExpansion
na hodnotu 0x1 nebo 0x0. Nastavení uživatele má vyšší prioritu
než nastavení počítače. Parametry příkazového řádku mají vyšší
prioritu než nastavení v registru.
V dávkovém souboru mají argumenty SETLOCAL ENABLEDELAYEDEXPANSION
a DISABLEDELAYEDEXPANSION přednost před přepínačem /V:ON nebo /V:OFF.
Podrobnosti zobrazíte zadáním příkazu SETLOCAL /?.
Jestliže je opožděné rozbalování proměnných prostředí povoleno,
znak vykřičník lze použít k nahrazení hodnoty proměnné prostředí
při vykonávání příkazu.
Pro jednotlivá vyvolání programu CMD.EXE můžete ukončování názvů
souborů povolit nebo zakázat přepínačem /F:ON nebo /F:OFF.
Ukončování můžete povolit nebo zakázat pro všechna vyvolání
programu CMD.EXE v daném počítači nebo pro přihlašovací relaci
určitého uživatele nastavením některé z následujících hodnot
REG_DWORD (nebo obou hodnot) v registru pomocí programu REGEDIT.EXE:
HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Command Processor\
CompletionChar
HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Command Processor\
PathCompletionChar
nebo
HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Command Processor\
CompletionChar
HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Command Processor\
PathCompletionChar
na šestnáctkovou hodnotu řídicího znaku, který chcete použít
pro příslušnou funkci (např. 0x4 je Ctrl-D a 0x6 je Ctrl-F).
Nastavení pro určitého uživatele má přednost před nastavením
pro daný počítač. Přepínače příkazového řádku mají přednost před
nastavením v registru.
Bude-li ukončování povoleno přepínačem /F:ON, bude pro ukončování
názvů adresářů použit řídicí znak Ctrl-D a pro ukončování názvů
souborů řídicí znak Ctrl-F. Chcete-li určitý ukončovací znak
zakázat v registru, použijte hodnotu pro mezeru (0x20), protože
to není platný řídicí znak.
Dokončení je vyvoláno zadáním jednoho ze dvou řídicích znaků.
Dokončovací funkce použije řetězec cesty vlevo od kurzoru,
připojí k němu zástupný znak (pokud jej cesta již neobsahuje) a
vytvoří seznam odpovídajících cest. Poté zobrazí první
odpovídající cestu. Pokud neodpovídá žádná cesta, funkce vydá
zvukové znamení a nezobrazí nic. Následná opakovaná zadání
řídicího znaku vyvolají postupné zobrazování odpovídajících cest.
Při současném stisknutí klávesy Shift a řídicího znaku bude
seznam procházen pozpátku. Jestliže řádek upravíte a stisknete
řídicí znak znovu, uložený seznam odpovídajících cest je nahrazen
nově vygenerovaným seznamem. Stejně tak je vygenerován nový
seznam, jestliže přepnete mezi dokončováním názvů adresářů a
souborů. Jediný rozdíl mezi oběma řídicími znaky je ten, že při
dokončování názvů souborů jsou generovány názvy souborů i
adresářů, zatímco při dokončování názvů adresářů jsou generovány
pouze adresáře. Pokud je pro libovolný integrovaný příkaz pro
práci s adresáři (CD, MD nebo RD) použito dokončování souborů,
automaticky se předpokládá dokončování adresářů.
Kód dokončovací funkce pracuje správně i pro názvy obsahující
mezery nebo jiné speciální znaky tak, že cestu umístí do
uvozovek. Jestliže kurzor přesunete zpět a vyvoláte dokončení,
text napravo od kurzoru je pro dokončení ignorován.
Speciální znaky vyžadující uvozovky jsou:
&()[]{}^=;!'+,`~
Příkaz COLOR /?
Nastaví výchozí barvy popředí a pozadí konzoly.
COLOR [attr]
attr Určuje atribut barvy pro výstup konzoly.
Atributy barev se zadávají dvěma hexadecimálními číslicemi.
První určuje barvu pozadí a druhá popředí. Každá číslice
může mít tyto hodnoty:
0 = Černá 8 = Šedá
1 = Modrá 9 = Světle modrá
2 = Zelená A = Světle zelená
3 = Akvamarínová B = Světle akvamarínová
4 = Červená C = Světle červená
5 = Nachová D = Světle nachová
6 = Žlutá E = Světle žlutá
7 = Bílá F = Zářivě bílá
Není-li zadán žádný argument, obnoví se nastavení barev, jaké bylo
při spuštění programu CMD.EXE. Tato hodnota je dána buď aktivním
oknem konzoly, přepínačem /T z příkazového řádku, nebo hodnotou
v registru DefaultColor.
Příkaz COLOR nastaví hodnotu proměnné ERRORLEVEL na 1, jestliže
měl příkaz COLOR nastavit stejnou barvu zároveň pro popředí
i pozadí.
Příklad: COLOR fc znamená světle červenou na zářivě bílém pozadí.
Příkaz COMP /?
Porovná obsah dvou souborů nebo sad souborů.
COMP [data1] [data2] [/D] [/A] [/L] [/N=číslo] [/C] [/OFF[LINE]]
data1 Určuje umístění a názvy prvních souborů
pro porovnání.
data2 Určuje umístění a názvy druhých souborů
pro porovnání.
/D Zobrazí rozdíly v desítkovém formátu.
/A Zobrazí rozdíly ve znacích ASCII.
/L Zobrazí čísla řádků, u kterých byly nalezeny rozdíly.
/N=číslo Porovná pouze zadaný počet řádků ze začátku každého
souboru.
/C Při porovnávání souborů ignoruje velikost písmen.
/OFF[LINE] Nepřeskočí soubory s atributem Offline.
Chcete-li porovnat sady souborů, použijte v parametrech data1 a
data2 zástupné znaky.
Příkaz COMPACT /?
Zobrazí nebo upraví kompresi souborů v oddílech NTFS.
COMPACT [/C | /U] [/S[:adresář]] [/A] [/I] [/F] [/Q] soubor [...]]
/C Komprimuje uvedené soubory. Adresáře budou označeny,
aby byly komprimovány i později přidané soubory.
/U Dekomprimuje uvedené soubory. Adresáře budou označeny,
aby nebyly komprimovány ani později přidané soubory.
/S Zadané operace se provedou na uvedeném adresáři
a všech podadresářích. Výchozí hodnotou pro adresář
je aktuální adresář.
/A Zobrazí soubory, které jsou systémové nebo skryté.
Normálně se tyto soubory vynechávají.
/I Pokračuje se v provádění zadaných operací i při výskytu
chyby. Bez tohoto parametru se COMPACT zastaví, jakmile
je zjištěna chyba.
/F Komprese se nuceně provádí pro všechny uvedené soubory,
dokonce i pro ty, které již jsou zkomprimovány. Normálně
jsou takové soubory přeskočeny.
/Q Vypisuje jen podstatné informace.
soubor Může být vzor, soubor nebo adresář.
Příkaz COMPACT bez parametrů zobrazí stav komprese
v aktuálním adresáři a všech jeho souborech. Lze též
uvést více souborů a použít zástupné znaky. Jako
oddělovače parametrů se používají mezery.
Příkaz CONVERT /?
Převede svazek FAT na svazek NTFS.
CONVERT svazek /FS:NTFS [/V] [/CvtArea:název_souboru] [/NoSecurity] [/X]
svazek Určuje písmeno jednotky (následované dvojtečkou),
přípojný bod nebo název svazku.
/FS:NTFS Určuje, že svazek bude převeden do systému souborů NTFS.
/V Určuje, že program Convert bude spuštěn v režimu s komentářem.
/CvtArea:název_souboru
Určuje souvislý soubor v kořenovém adresáři, který
bude zástupnou položkou pro systémové soubory NTFS.
/NoSecurity Nastaví zabezpečení převedených souborů a adresářů
tak, aby byly přístupné pro všechny uživatele.
/X V případě potřeby vynutí odpojení tohoto svazku.
Všechny otevřené popisovače odkazující na tento svazek poté
budou neplatné.
Příkaz COPY /?
Zkopíruje jeden nebo více souborů do jiného umístění.
COPY [/V] [/N] [/Y | /-Y] [/Z] [/A | /B ] zdroj [/A | /B]
[+ zdroj [/A | /B] [+ ...]] [cíl [/A | /B]]
zdroj Určuje soubor nebo soubory určené ke kopírování.
/A Určuje textový soubor v kódu ASCII.
/B Určuje binární soubor.
/D Určuje, že cílový soubor bude vytvořen dešifrovaný.
cíl Určuje adresář nebo název nového souboru (souborů).
/V Ověří, zda nové soubory byly správně zapsány.
/N Při kopírování souboru s názvem ve formátu jiném
než 8.3 použije krátký název souboru, je-li
k dispozici.
/Y Vypne potvrzování přepsání existujících cílových
souborů.
/-Y Zapne potvrzování přepsání existujících cílových
souborů.
/Z Kopíruje síťově sdílené soubory v restartovatelném
režimu.
/L Pokud je zdrojem symbolický odkaz, zkopíruje odkaz do cílového,
nikoli do aktuálního souboru, na který zdrojový odkaz odkazuje.
Přepínač /Y je možné předem nastavit pomocí systémové proměnné COPYCMD.
Toto nastavení lze pak změnit přepínačem /-Y na příkazovém řádku.
Výchozí nastavení je dotazování před přepsáním, pokud ovšem
není příkaz COPY prováděn z dávkového skriptu.
Chcete-li soubory připojovat za sebou do jednoho souboru, zadejte jako cíl
jediný soubor, ale jako zdroj několik souborů (pomocí zástupných znaků
nebo formátu soubor1+soubor2+soubor3).
Příkaz DATE /?
Zobrazí nebo nastaví datum. DATE [/T | datum] Příkaz DATE bez parametrů zobrazí právě nastavené datum a požádá o zadání nového. Stisknutím klávesy ENTER ponecháte datum beze změny. Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz DATE podporuje také přepínač /T, který znamená pouze výpis aktuálního data, bez výzvy k zadání nového data.
Příkaz DEL /?
Odstraní jeden nebo více souborů.
DEL [/P] [/F] [/S] [/Q] [/A[[:]atributy]] názvy
ERASE [/P] [/F] [/S] [/Q] [/A[[:]atributy]] názvy
názvy Seznam jednoho nebo více souborů nebo adresářů.
K odstranění více souborů lze použít zástupné
znaky. Pokud je zadán adresář, budou odstraněny
všechny soubory v tomto adresáři.
/P Vyžádá si potvrzení před odstraněním každého
souboru.
/F Odstraní i soubory, které jsou jen pro čtení.
/S Odstraní uvedené soubory ze všech podadresářů.
/Q Nevyžaduje potvrzení při odstraňování zástupnými
znaky.
/A Vybírá odstraňované soubory na základě atributů.
atributy R soubory jen pro čtení S systémové soubory
H skryté soubory A soubory k archivování
I soubory bez indexovaného obsahu L body změny zpracování
předpona se záporným znaménkem (-) znamená opačný
atribut.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, chování příkazů DEL a ERASE
je změněno:
Sémantika zobrazení při použití přepínače /S je obrácená,
tj. příkazy zobrazí pouze odstraněné soubory a ne soubory,
které nelze nalézt.
Příkaz DIR /?
Zobrazí seznam souborů a podadresářů v adresáři.
DIR [jednotka:][cesta][soubor] [/A[[:]atributy]] [/B] [/C] [/D] [/L] [/N]
[/O[[:]řazení]] [/P] [/Q] [/R] [/S] [/T[[:]čas]] [/W] [/X] [/4]
[jednotka:][cesta][soubor]
Určuje jednotku, adresář a soubory, které budou vypsány.
/A Vypíše soubory se zadanými atributy.
atributy D adresáře R soubory jen pro čtení
H skryté soubory A soubory k archivování
S systémové soubory
I soubory bez indexovaného obsahu L body změny zpracování
Předpona - znamená opačný atribut.
/B Holý formát (bez hlavičky a souhrnu).
/C Zobrazí oddělovač tisíců u velikostí souborů. Toto nastavení
je výchozí. Parametrem /-C zakážete zobrazení oddělovače.
/D Stejné jako široký, ale soubory seřazeny podle sloupce.
/L Použije malá písmena.
/N Nový formát seznamu s názvy souborů zcela vpravo.
/O Seznam souborů zobrazit seřazený.
řazení N podle názvu (abecedně) S podle velikosti (od nejmenšího)
E podle přípony (abecedně) D podle data a času (od nejnovějšího)
G adresáře napřed Předpona - obrací pořadí.
/P Pozastaví výpis po zaplnění obrazovky.
/Q Zobrazí vlastníky souborů.
/R Zobrazí alternativní datové proudy souboru.
/S Vypíše soubory v zadaném adresáři i ve všech podadresářích.
/T Určuje časovou položku pro zobrazení nebo řazení.
čas C vytvoření
A poslední přístup
W poslední zápis
/W Použije široký formát seznamu.
/X Zobrazí krátké názvy generované pro soubory bez názvu ve
formátu 8.3. Formát je stejný jako pro /N, ale s krátkými
názvy vloženými před dlouhý název. Pokud krátký název
neexistuje, jsou zobrazeny mezery.
/4 Zobrazí letopočet jako 4 číslice.
Přepínače lze nastavit předem v systémové proměnné DIRCMD. Tato nastavení
pak lze vždy převážit znaménkem - (mínus) před přepínačem (např. /-W).
Příkaz DISKCOMP /?
Porovnává obsah dvou disket. DISKCOMP [jednotka1: [jednotka2:]]
Příkaz DISKCOPY /?
Zkopíruje obsah jedné diskety do jiné. DISKCOPY [jednotka1: [jednotka2:]] [/V] /V Prověří, zda jsou informace správně zkopírované. Obě diskety musí být stejného typu. Jako jednotka1 i jednotka2 může být použita stejná jednotka.
Příkaz DOSKEY /?
Upravuje příkazové řádky, znovu vyvolává příkazy systému Windows,
vytváří makra.
DOSKEY [/REINSTALL] [/LISTSIZE=velikost] [/MACROS[:ALL | :program]]
[/HISTORY] [/INSERT | /OVERSTRIKE] [/EXENAME=program]
[/MACROFILE=soubor] [makro=[text]]
/REINSTALL Nainstaluje novou kopii příkazu DOSKey.
/LISTSIZE=velikost Nastaví velikost paměti příkazů.
/MACROS Vypíše všechna makra příkazu DOSKey.
/MACROS:ALL Vypíše všechna makra příkazu DOSKey všech
programů, které obsahují makra příkazu
DOSKey.
/MACROS:program Zobrazí všechna makra příkazu DOSKey pro
daný program.
/HISTORY Vypíše všechny příkazy uložené v paměti.
/INSERT Určuje, že nově napsaný text bude vložen
do původního textu.
/OVERSTRIKE Určuje, že nově napsaný text přepisuje
starý.
/EXENAME=program Určuje program.
/MACROFILE=soubor Určuje soubor maker, která se mají
nainstalovat.
makro Název vytvářeného makra.
text Příkaz, který se má zaznamenat.
Šipky nahoru a dolů znovu volají příkazy; Esc maže příkazový
řádek; F7 zobrazí historii příkazů; Alt+F7 smaže historii; F8
prohledá historii příkazů; F9 vybere příkaz podle čísla;
Alt+F10 vymaže definice maker.
Následují některé speciální kódy pro definice maker DOSKey:
$T Oddělovač příkazů. Umožňuje v makru použít vícenásobné
příkazy.
$1-$9 Dávkové parametry. Ekvivalentní parametrům %1-%9
v programech BAT.
$* Symbol nahrazovaný vším, co je za názvem makra
na příkazovém řádku.
Příkaz DRIVERQUERY /?
DRIVERQUERY [/S systém [/U jméno_uživatele [/P [heslo]]]]
[/FO formát] [/NH] [/SI] [/V]
Popis:
Umožňuje správci zobrazit seznam
nainstalovaných ovladačů.
Seznam parametrů:
/S systém Určuje připojovaný vzdálený systém.
/U [doména\]uživatel Určuje kontext uživatele,
ve kterém má být příkaz spuštěn.
/P [heslo] Určuje heslo pro daný kontext uživatele.
/FO formát Určuje typ výstupu, který bude zobrazen.
Platné hodnoty pro tento parametr
jsou "TABLE", "LIST", "CSV".
/NH Určí, že záhlaví sloupce
nebude ve výstupu na obrazovce
zobrazeno.
Platné pouze pro formáty TABLE a CSV.
/SI Poskytuje informace o podepsaných
ovladačích.
/V Zobrazí podrobné informace. Tato možnost není
platná pro podepsané ovladače.
/? Zobrazí tuto nápovědu.
Příklady:
DRIVERQUERY
DRIVERQUERY /FO CSV /SI
DRIVERQUERY /NH
DRIVERQUERY /S adresa_IP /U uživatel /V
DRIVERQUERY /S systém /U doména\uživatel /P heslo /FO LIST
Příkaz ECHO /?
Zobrazí zprávy nebo zapíná a vypíná zobrazování prováděných příkazů. ECHO [ON | OFF] ECHO [zpráva] Příkaz ECHO bez parametrů vypíše aktuální nastavení zobrazování.
Příkaz ENDLOCAL /?
Ukončuje lokalizaci změn systémových proměnných v dávkovém souboru. Změny systémových proměnných provedené po vykonání příkazu ENDLOCAL nejsou místní pro dávkový soubor. Předchozí nastavení nebudou při ukončení dávkového souboru obnovena. ENDLOCAL Jsou-li povolena rozšíření příkazů, nastanou u příkazu ENDLOCAL tyto změny: Pokud příslušný příkaz SETLOCAL zapíná či vypíná doplňky příkazů pomocí nových voleb ENABLEEXTENSIONS nebo DISABLEEXTENSIONS, pak po příkazu ENDLOCAL bude stav doplňků příkazů (Zapnuto/vypnuto) obnoven do stavu před vykonáním odpovídajícího příkazu SETLOCAL.
Příkaz ERASE /?
Odstraní jeden nebo více souborů.
DEL [/P] [/F] [/S] [/Q] [/A[[:]atributy]] názvy
ERASE [/P] [/F] [/S] [/Q] [/A[[:]atributy]] názvy
názvy Seznam jednoho nebo více souborů nebo adresářů.
K odstranění více souborů lze použít zástupné
znaky. Pokud je zadán adresář, budou odstraněny
všechny soubory v tomto adresáři.
/P Vyžádá si potvrzení před odstraněním každého
souboru.
/F Odstraní i soubory, které jsou jen pro čtení.
/S Odstraní uvedené soubory ze všech podadresářů.
/Q Nevyžaduje potvrzení při odstraňování zástupnými
znaky.
/A Vybírá odstraňované soubory na základě atributů.
atributy R soubory jen pro čtení S systémové soubory
H skryté soubory A soubory k archivování
I soubory bez indexovaného obsahu L body změny zpracování
předpona se záporným znaménkem (-) znamená opačný
atribut.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, chování příkazů DEL a ERASE
je změněno:
Sémantika zobrazení při použití přepínače /S je obrácená,
tj. příkazy zobrazí pouze odstraněné soubory a ne soubory,
které nelze nalézt.
Příkaz EXIT /?
Ukončí program CMD.EXE (překladač příkazů) nebo aktuální dávkový
skript.
EXIT [/B] [výstupní_kód]
/B určuje, že nemá být skončen program CMD.EXE, ale
jen aktuální dávkový skript. Bude-li proveden mimo
dávkový skript, ukončí program CMD.EXE
výstupní_kód udává číselný kód. Je-li uveden přepínač /B,
nastaví na toto číslo proměnnou ERRORLEVEL
Ukončuje-li příkaz program CMD.EXE, nastaví na toto
číslo výstupní kód procesu.
Příkaz FC /?
Porovná dva soubory nebo sady souborů a zobrazí nalezené
rozdíly.
FC [/A] [/C] [/L] [/LBn] [/N] [/OFF[LINE]] [/T] [/U] [/W] [/nnnn]
[jednotka1:][cesta1]název_souboru1
[jednotka2:][cesta2]název_souboru2
FC /B [jednotka1:][cesta1]název_souboru1
[jednotka2:][cesta2]název_souboru2
/A Zobrazí pouze první a poslední řádky u každé sady
rozdílů.
/B Provede binární porovnávání.
/C Ignoruje velikost písmen.
/L Porovná soubory jako text v kódu ASCII.
/LBn Nastaví maximální počet po sobě jdoucích rozdílných
řádků.
/N Zobrazí čísla řádků při porovnávání textu v kódu
ASCII.
/OFF[LINE] Nepřeskočí soubory s atributem Offline.
/T Tabulátory nebudou převáděny na mezery.
/U Porovná soubory jako text v kódu UNICODE.
/W Při porovnávání ignorovat prázdné znaky (tabulátory
a mezery).
/nnnn Určuje počet po sobě jdoucích shodných řádků
následujících po rozdílných řádcích.
[jednotka1:][cesta1]název_souboru1
Určuje první soubor nebo sadu souborů pro porovnání.
[jednotka2:][cesta2]název_souboru2
Určuje druhý soubor nebo sadu souborů pro porovnání.
Příkaz FIND /?
Vyhledá textový řetězec v souborech.
FIND [/V] [/C] [/N] [/I] [/OFF[LINE]] "řetězec"
[[jednotka:][cesta]název_souboru[ ...]]
/V Zobrazí všechny řádky, které NEOBSAHUJÍ zadaný
řetězec.
/C Zobrazí pouze počet řádků obsahujících zadaný
řetězec.
/N Zobrazí u zobrazených řádků také čísla řádků.
/I Při hledání řetězce ignoruje velikost znaků.
/OFF[LINE] Nepřeskočí soubory s atributem Offline.
"řetězec" Určuje hledaný textový řetězec.
[jednotka:][cesta]název_souboru
Určuje soubor nebo soubory, které budou
prohledávány.
Není-li zadána cesta, příkaz FIND prohledá text zadaný
na příkazovém řádku nebo ve výstupu přesměrovaném z jiného
příkazu.
Příkaz FINDSTR /?
Vyhledá v souborech řetězce.
FINDSTR [/B] [/E] [/L] [/R] [/S] [/I] [/X] [/V] [/N] [/M] [/O]
[/P] [/F:soubor] [/C:řetězec] [/G:soubor]
[/D:seznam_adresářů] [/A:atributy barev] [/OFF[LINE]]
řetězce [[jednotka:][cesta]název_souboru[ ...]]
/B Hledá shodu na začátku řádku.
/E Hledá shodu na konci řádku.
/L Použije hledané řetězce jako literály.
/R Hledané řetězce budou použity jako regulární výrazy.
/S Hledá odpovídající soubory v aktuálním adresáři a
všech podadresářích.
/I Určí, že při vyhledávání nebudou rozlišována velká a
malá písmena.
/X Zobrazí řádky, které se přesně shodují.
/V Zobrazí pouze řádky, na kterých nebyla nalezena
žádná shoda.
/N Před řádky obsahujícími hledaný řetězec zobrazí
číslo řádku.
/M Zobrazí pouze názvy souborů obsahujících hledaný
řetězec.
/O Před řádky obsahujícími hledaný řetězec zobrazí
posunutý znak.
/P Přeskočí soubory s netisknutelnými znaky.
/OFF[LINE] Nepřeskočí soubory s atributem Offline.
/A:atribut Pomocí dvou šestnáctkových číslic zobrazí atribut
barvy. Viz příkaz color /?.
/F:soubor Čte seznam souborů z určeného souboru (/ představuje
konzolu).
/C:řetězec Zadaný text bude při hledání použit jako řetězcový
literál.
/G:soubor Z určeného souboru získá hledané řetězce.(/
představuje konzolu).
/D:adresář Prohledá středníky oddělený seznam adresářů
řetězce Hledaný text.
[jednotka:][cesta]název_souboru
Určuje soubor nebo soubory, které budou prohledávány.
Pokud argument nemá předponu /C, používejte k oddělení více
hledaných řetězců mezery. Například příkaz FINDSTR zdravíme vás
x.y vyhledá v souboru x.y výrazy "zdravíme" nebo "vás". Příkaz
FINDSTR /C:zdravíme vás x.y vyhledá v souboru x.y. výraz
"zdravíme vás".
Stručný přehled regulárních výrazů:
. Zástupný symbol: libovolný znak
* Opakování: nulový nebo opakovaný výskyt předchozího
znaku nebo třídy
^ Umístění na řádku: začátek řádku
$ Umístění na řádku: konec řádku
[třída] Třída znaků: libovolný znak v sadě
[^třída] Inverzní třída: libovolný znak, který není v sadě
[x-y] Rozsah: všechny znaky v uvedeném rozsahu
\x Funkce Escape: literální použití metaznaku x
\ Pozice ve slově: konec slova
Úplné informace o regulárních výrazech příkazu FINDSTR naleznete
v přehledu příkazů v nápovědě online.
Příkaz FOR /?
Provede zadaný příkaz pro každý soubor z množiny.
FOR %proměnná IN (množina) DO příkaz [parametry-příkazu]
%proměnná Určuje jednopísmenný proměnný parametr.
(množina) Určuje množinu souborů. Lze použít i zástupné znaky.
příkaz Určuje příkaz, který bude proveden pro každý soubor.
parametry-příkazu
Určuje parametry nebo přepínače zadaného příkazu.
Při použití příkazu FOR v dávkovém programu je třeba zadat
%%proměnná místo %proměnná. V názvech proměnných se rozlišují
malá a velká písmena, takže %i je jiná proměnná než %I.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, lze používat i tyto
další tvary příkazu FOR:
FOR /D %proměnná IN (sada) DO příkaz [parametry-příkazu]
Obsahuje-li sada zástupné znaky, budou porovnány názvy
adresářů místo názvů souborů.
FOR /R [[jednotka:]cesta] %proměnná IN (sada) DO příkaz
[parametry-příkazu]
Prochází strom adresářů začínající umístěním [jednotka:]cesta
a v každém adresáři stromu provádí příkaz FOR. Není-li
za přepínačem /R uveden žádný adresář, výchozím adresářem je
adresář aktuální. Je-li sada právě jedna tečka (.), bude
pouze vypsán strom adresářů.
FOR /L %proměnná IN (začátek,krok,konec) DO příkaz
[parametry-příkazu]
Sada je posloupnost čísel od do po .
Např. (1,1,5) vygeneruje sekvenci (1 2 3 4 5) a (5,-1,1)
vygeneruje sekvenci (5 4 3 2 1)
FOR /F ["možnosti"] %proměnná IN (sada-souborů) DO příkaz
[parametry-příkazu]
FOR /F ["možnosti"] %proměnná IN ("řetězec") DO příkaz
[parametry-příkazu]
FOR /F ["možnosti"] %proměnná IN ('příkaz') DO příkaz
[parametry-příkazu]
nebo v případě použití parametru usebackq:
FOR /F ["možnosti"] %proměnná IN (sada-souborů) DO příkaz
[parametry-příkazu]
FOR /F ["možnosti"] %proměnná IN ('řetězec') DO příkaz
[parametry-příkazu]
FOR /F ["možnosti"] %proměnná IN ('příkaz') DO příkaz
[parametry-příkazu]
Sada souborů je jeden či více názvů souborů. Každý soubor
je otevřen, přečten a zpracován dříve, než se přejde
k dalšímu v sadě. Zpracování se skládá z načtení souboru,
jeho rozdělení na jednotlivé řádky textu a rozebrání každého
řádku na tokeny. Poté je smyčka FOR zavolána s hodnotami
proměnných nastavenými podle nalezených tokenů. Podle
výchozího nastavení vrací /F z každého řádku každého souboru
první token uzavřený v mezerách. Prázdné řádky jsou
vynechány. Výchozí způsob rozboru lze změnit zadáním
volitelného parametru možnosti. Jedná se o řetězec
v uvozovkách, který obsahuje alespoň jedno klíčové slovo
určující parametry rozboru. Klíčová slova jsou tato:
eol=c - Určuje poznámkový znak konce řádku
(pouze jeden).
skip=n - Určuje počet řádků, které mají být
vynechány na začátku souboru.
delims=xxx - Určuje sadu oddělovačů (nahrazuje
výchozí sadu oddělovačů tvořenou
mezerou a tabulátorem).
tokens=x,y,m-n - Určuje, které tokeny z každého řádku
mají být v každé iteraci poslány do
těla smyčky FOR. Tím je umožněno
přidělování dalších názvů proměnných.
Forma m-n určuje rozsah od m-tého
do n-tého tokenu. Je-li poslední znak
v řetězci tokens= hvězdička, potom bude
přidělena další proměnná, jejíž
hodnotou je text, který na řádku zbývá
za posledním analyzovaným tokenem.
usebackq - Určuje použití nové sémantiky, kdy
řetězec ve zpětných uvozovkách
představuje příkaz a řetězec
v jednoduchých uvozovkách představuje
doslovný řetězec příkazu a umožňuje
použít dvojité uvozovky pro názvy
souborů v sadě názvů souborů.
Příklad:
FOR /F "eol=; tokens=2,3* delims=, " %i in (soubor.txt) do
@echo %i %j %k
Takto by byl analyzován každý řádek v souboru můjsoubor.txt,
přičemž by byly ignorovány řádky začínající středníkem, druhý
a třetí prvek (token) každého řádku by byl předán tělu
příkazu FOR, s prvky oddělenými čárkami a (nebo) mezerami.
Povšimněte si, že příkazy těla smyčky FOR používají odkaz %i
pro převzetí druhého prvku, odkaz %j převezme třetí prvek
a %k převezme všechny prvky zbývající za třetím prvkem.
Názvy souborů obsahující mezery uzavřete do uvozovek. Abyste
mohli takto použít uvozovky, použijte také parametr usebackq,
jinak bude předpokládáno, že uvozovky definují znakový
řetězec určený k analýze.
Odkaz %i je explicitně deklarován v příkazu FOR a odkazy
%j a %k jsou implicitně deklarovány parametrem tokens=.
V řádku tokens=je možné uvést až 26 prvků, pokud tím nedojde
k pokusu deklarovat proměnnou dále než písmeno z nebo Z.
Nezapomeňte, že názvy proměnných příkazu FOR jsou
jednopísmenné a jsou rozlišována malá a velká písmena,
jsou to globální proměnné v libovolném okamžiku jich nesmí
být aktivních více než 52.
Logiku analýzy příkazu FOR /F je možné použít pro
bezprostřední řetězec, a to zadáním skupiny názvů souborů
(uvnitř závorek) jako řetězec uzavřený v jednoduchých
uvozovkách. Bude považován za jeden vstupní řádek ze souboru,
a bude analyzován.
Příkaz FOR /F je možné použít k analýze výstupu příkazu.
Dosáhnete toho uzavřením sady názvů souborů (uvnitř
závorek) mezi zpětné apostrofy. Daný řetězec bude považován
za příkazový řádek a předán podřízenému procesoru CMD.EXE.
Výstup bude uchován v paměti a analyzován, jako by šlo
o soubor. Proto v následujícím příkladu:
FOR /F "usebackq delims==" %i IN (`set`) DO @echo %i
budou vypsány názvy aktuálních systémových proměnných.
Dále bylo vylepšeno nahrazování odkazů na proměnné příkazu FOR.
Nyní můžete používat následující nepovinnou syntaxi:
%~I - Rozvine %I a odebere okolní uvozovky (").
%~fI - Rozvine %I na úplnou cestu.
%~dI - Rozvine %I pouze na písmeno jednotky.
%~pI - Rozvine %I pouze na cestu.
%~nI - Rozvine %I pouze na název souboru.
%~xI - Rozvine %I pouze na příponu souboru.
%~sI - Rozvinutá cesta obsahuje pouze krátké názvy.
%~aI - Rozvine %I na atributy souborů.
%~tI - Rozvine %I na datum a čas vytvoření souboru.
%~zI - Rozvine %I na velikost souboru.
%~$PATH:I - Prohledá adresáře uvedené v systémové proměnné
PATH a rozvine %I na úplný název prvního
nalezeného souboru. Jestliže název systémové
proměnné není definován nebo soubor není
nalezen, bude tento modifikátor rozvinut
na prázdný řetězec.
Modifikátory lze kombinovat a získat tak složené výsledky:
%~dpI - Rozvine %I pouze na písmeno jednotky a cestu.
%~nxI - Rozvine %I pouze na název a příponu souboru.
%~fsI - Rozvine %I na úplnou cestu pouze s krátkými
názvy.
%~dp$PATH:i - Vyhledá %I v adresářích uvedených v systémové
proměnné PATH a rozvine %I na písmeno
jednotky a cestu prvního nalezeného souboru.
%~ftzaI - Rozvine %I na výstup ve formátu výstupu
příkazu DIR.
Proměnné %I a PATH lze ve výše uvedených příkladech nahradit
jinými platnými hodnotami. Syntaxe %~ je ukončena platným názvem
proměnné příkazu FOR. Používání velkých písmen v názvech
proměnných (například %I) usnadňuje čtení příkazů a zabraňuje
záměně s modifikátory, v nich se velká a malá písmena nerozlišují.
Příkaz FORMAT /?
Zformátuje disk pro používání v systému Windows.
FORMAT svazek [/FS:systém_souborů] [/V:jmenovka] [/Q] [/A:velikost] [/C] [/X]
[/P:průchodů] [/S:stav]
FORMAT svazek [/V:jmenovka] [/Q] [/F:velikost] [/P:průchodů]
FORMAT svazek [/V:jmenovka] [/Q] [/T:stop /N:sektorů] [/P:průchodů]
FORMAT svazek [/V:jmenovka] [/Q] [/P:průchodů]
FORMAT svazek [/Q]
svazek Určuje písmeno jednotky (následované
dvojtečkou), přípojný bod nebo název svazku.
/FS:systém_souborů Určuje typ systému souborů (FAT, FAT32, NTFS
nebo UDF).
/V[:jmenovka] Udává jmenovku svazku.
/Q Provede zrychlené formátování. Tento přepínač potlačí
přepínač /P.
/C Pouze pro svazky NTFS: Soubory vytvořené
na novém svazku budou komprimovány
automaticky.
/X Je-li to třeba, vyvolá nejprve odpojení svazku.
Všechny otevřené popisovače odkazující se na
svazek se pak stanou neplatnými.
/R:revize Pouze systém souborů UDF: Vynutí formátování
na konkrétní verzi systému souborů UDF (1.02, 1.50,
2.00, 2.01, 2.50). Výchozí revize je 2.01.
/D Pouze systém souborů UDF 2.50: Metadata budou
duplikována.
/A:velikost Přepíše výchozí velikost alokační jednotky. Pro
všeobecné použití se doporučuje používat výchozí
nastavení. NTFS podporuje 512, 1024, 2048, 4096,
8192, 16k, 32k, 64k. FAT podporuje 512, 1024,
2048, 4096, 8192, 16k, 32k, 64k, (128k, 256k
pro velikost sektorů větší než 512 bajtů).
FAT32 podporuje 512, 1024, 2048, 4096, 8192,
16k, 32k, 64k, (128k, 256k pro velikost sektorů
větší než 512 bajtů).
exFAT podporuje 512, 1024, 2048, 4096, 8192,
16k, 32k, 64k, 128k, 256k, 512k,
1M, 2M, 4M, 8M, 16M, 32M.
Systémy souborů FAT a FAT32 obsahují
následující omezení počtu clusterů na svazku:
FAT: Počet clusterů <= 65526
FAT32: 65526 < Počet clusterů < 4177918
Příkaz Format bude ukončen, pokud zjistí, že
daná omezení nelze při zadané velikosti
clusteru dodržet.
NTFS komprese není možná pro velikosti alokační
jednotky větší než 4096.
/F:velikost Určuje kapacitu diskety pro formátování (1,44)
/T:stopy Udává počet stop na jedné straně disku.
/N:sektory Udává počet sektorů na stopu.
/P:passes Vynuluje každý sektor v časech předání svazků. Tento
přepínač není platný s přepínačem /Q.
/S:stav Kde 'stav' může být buďto enable nebo disable.
Krátké názvy jsou ve výchozím nastavení povoleny.
Příkaz FSUTIL /?
Nástroj FSUTIL vyžaduje, abyste měli oprávnění správce.
Příkaz FTYPE /?
Zobrazí nebo upraví typy souborů používané při přidružení přípon
souborů.
FTYPE [typ_souboru[=[řetězec pro spuštění příkazu]]]
typ_souboru Určuje typ souboru, který chcete zobrazit nebo
změnit.
řetězec Určuje příkaz, který chcete při otevření souboru
daného typu použít.
Příkazem FTYPE bez parametrů zobrazíte aktuální typy souborů, pro
které je definován řetězec pro spuštění příkazu. Příkaz FTYPE
pouze s typem souboru zobrazí aktuální řetězec pro spuštění
příkazu definovaný pro tento typ. Jestliže řetězec pro spuštění
příkazu necháte prázdný, původní řetězec pro spuštění příkazu
bude pro daný typ souborů odstraněn. V rámci řetězce pro spuštění
příkazu jsou proměnné %0 a %1 nahrazeny názvem souboru, který
je pomocí přidružení otevírán. Proměnná %* obsahuje všechny
parametry a %2 obsahuje první parametr, %3 druhý parametr, atd.
Proměnná %~n obsahuje všechny zbývající parametry počínaje
n-tým, kde n může nabývat hodnot 2 až 9 včetně. Například:
ASSOC .pl=PerlScript
FTYPE PerlScript=perl.exe %1 %*
umožní spouštět skripty v jazyce Perl následujícím způsobem:
script.pl 1 2 3
Nechcete-li používat přípony, zadejte následující:
set PATHEXT=.pl;%PATHEXT%
Skript pak můžete spustit tímto způsobem:
script 1 2 3
Příkaz GOTO /?
V dávkovém souboru přejde CMD.EXE ke zpracovávání řádku s určeným
návěštím.
GOTO návěští
návěští Určuje textový řetězec použitý v dávkovém souboru
jako návěští.
Návěští zapisujte na samostatný řádek začínající dvojtečkou.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, nastanou u příkazu GOTO tyto
změny:
U příkazu GOTO je možné použít cílové návěští :EOF, které předává
řízení a konec aktuálního dávkového skriptu. Snadno se tak dá
opustit soubor skriptu bez nutnosti definovat návěští. Zadáním
CALL /? se vypíší doplnění příkazu CALL, která se k této užitečné
funkci vztahují.
Příkaz GPRESULT /?
GPRESULT [/S systém [/U uživatelské_jméno [/P [heslo]]]] [/SCOPE obor]
[/USER cílové_uživatelské_jméno] [/R | /V | /Z] [(/X | /H)
[/F]]
Popis:
Tento nástroj příkazového řádku zobrazí informace o výsledné sadě zásad
pro cílového uživatele a počítač.
Seznam parametrů:
/S systém Určuje vzdálený systém, ke kterému se chcete připojit.
/U [doména\]uživatel
Určuje kontext uživatele, ve kterém
má být příkaz spuštěn.
Nelze použít s parametry /X, /H.
/P [heslo]
Určuje heslo pro daný uživatelský kontext.
V případě vynechání budete vyzváni k jeho
zadání.
Nelze použít s parametry /X, /H.
/SCOPE rozsah Určuje, zda je nutné zobrazit
nastavení uživatele nebo počítače.
Platné hodnoty: "UŽIVATEL", "POČÍTAČ".
/USER [doména\]uživatel Určuje uživatelské jméno, pro které
budou zobrazena data sady RSOP.
/X
Uloží zprávu ve formátu XML
do umístění a s názvem souboru určeným
podle parametru . (platný v systému
Windows Vista SP1 a novějším a v systému
Windows Server 2008 a novějším)
/H
Uloží zprávu ve formátu HTML
do umístění a s názvem souboru určeným
parametrem . (Platí v systému
Windows Vista SP1 a novějším a v systému
Windows Server 2008 a novějším)
/F Příkaz gpresult nuceně přepíše název souboru
zadaný v příkazu /X nebo /H.
/R
Zobrazí souhrnná data výsledné sady zásad.
/V
Určuje, zda budou zobrazeny podrobné
informace. Podrobné informace
poskytují další podrobné nastavení,
které bylo použito s prioritou 1.
/Z
Určuje, zda budou zobrazeny velmi
podrobné informace. Velmi
podrobné informace poskytují další
podrobné nastavení, které bylo použito
s prioritou 1 a vyšší. To vám umožní
zjistit, zda bylo nastavení použito
na více místech. Další informace získáte
v tématu online nápovědy Zásady skupiny.
/?
Zobrazí tuto zprávu nápovědy.
Příklady:
GPRESULT /R
GPRESULT /H GPReport.html
GPRESULT /USER cílové_uživatelské_jméno /V
GPRESULT /S systém /USER cílové_uživatelské_jméno /SCOPE COMPUTER /Z
GPRESULT /S systém /U uživatelské_jméno /P heslo /SCOPE Uživatel /V
Příkaz GRAFTABL /?
Enable Windows to display an extended character set in graphics mode. GRAFTABL [xxx] GRAFTABL /STATUS xxx Specifies a code page number. /STATUS Displays the current code page selected for use with GRAFTABL.
Příkaz HELP /?
Poskytuje nápovědu pro příkazy systému Windows.
HELP [příkaz]
příkaz - zobrazí nápovědu k tomuto příkazu.
Příkaz ICACLS /?
ICACLS název /save soubor_ACL [/T] [/C] [/L] [/Q]
Uloží seznamy DACL pro všechny soubory a složky odpovídající názvu
do souboru soubor_ACL pro pozdější použití s příkazem /restore.
Seznamy SACL, vlastník nebo označení integrity se neuloží.
ICACLS adresář [/substitute starý_identifikátor_SID nový_identifikátor_SID
[...]] /restore soubor_ACL [/C] [/L] [/Q]
Použije uložené seznamy DACL u souborů v adresáři.
ICACLS název /setowner uživatel [/T] [/C] [/L] [/Q]
Změní vlastníka všech odpovídajících názvů. Tato možnost nevynucuje změnu
vlastnictví; pro tento účel použijte nástroj takeown.exe.
ICACLS název /findsid identifikátor_SID [/T] [/C] [/L] [/Q]
Vyhledá všechny odpovídající názvy obsahující ACL
s explicitním uvedením identifikátoru SID.
ICACLS název /verify [/T] [/C] [/L] [/Q]
Vyhledá všechny soubory, jejichž seznam ACL není kanonický
nebo jejichž délka není konzistentní s počty položek řízení přístupu.
ICACLS název /reset [/T] [/C] [/L] [/Q]
Nahradí seznamy ACL výchozími zděděnými seznamy ACL u všech
odpovídajících souborů.
ICACLS název [/grant[:r] Sid:perm[...]]
[/deny Sid:perm [...]]
[/remove[:g|:d]] Sid[...]] [/T] [/C] [/L] [/Q]
[/setintegritylevel Level:policy[...]]
/grant[:r] Sid:perm Udělí přístupová práva konkrétnímu uživateli.
S atributem :r oprávnění nahradí všechna dříve udělená explicitní
oprávnění. Bez atributu :r budou oprávnění přidána ke všem dříve
uděleným explicitním oprávněním.
/deny Sid:perm Explicitně odepře přístupová práva zadanému uživateli.
Položka řízení přístupu (ACE) explicitního odepření je přidána
k uvedeným oprávněním a jsou odebrána stejná oprávnění v každém
explicitním udělení oprávnění.
/remove[:[g|d]] identifikátor_SID Odebere všechny výskyty identifikátoru
SID ze seznamu ACL. S atributem :g odebere všechny
výskyty oprávnění udělených tomuto identifikátoru SID. S atributem :d
odebere všechny výskyty práv odepřených tomuto identifikátoru SID.
/setintegritylevel [(CI)(OI)]Level Explicitně přidá položku ACE integrity
ke všem odpovídajícím souborům. Úroveň se zadává jako jedna z
následujících hodnot:
L[nízká],
M[střední],
H[vysoká].
Možnosti dědičnosti pro položku ACE integrity mohou
této úrovni předcházet a používají se pouze u adresářů.
/inheritance:e|d|r
e - Povolí dědičnost.
d - Zakáže dědičnost a zkopíruje položky ACE.
r - Odebere všechny zděděné položky ACE.
Poznámka:
Identifikátory SID mohou být v číselném nebo snadno identifikovatelném
formátu. Pokud je dána číselná forma, přidejte na začátek identifikátoru
SID znak *.
/T označuje, že se tato operace provádí u všech odpovídajících
souborů/adresářů pod adresáři zadanými v názvu.
/C označuje, že tato operace bude pokračovat u všech chyb souborů.
Dále se budou zobrazovat chybové zprávy.
/L označuje, že se tato operace provádí u vlastního symbolického odkazu
vs. jeho cíl.
/Q označuje, že funkce Icacls má potlačit zprávy o úspěšném provádění
akcí.
ICACLS zachovává kanonické pořadí položek řízení přístupu:
explicitní odepření,
explicitní udělení,
zděděná odepření,
zděděná oprávnění.
perm je maska oprávnění a lze ji zadat v jedné ze dvou forem:
pořadí jednoduchých práv:
N - žádný přístup
F - úplný přístup
M - změněný přístup
RX - přístup pro čtení a provádění
R - přístup jen pro čtení
W - přístup jen pro zápis
D - přístup k odstranění
seznam konkrétních práv oddělený čárkami uvedených v závorkách:
DE - odstranění
RC - kontrola čtení
WDAC - zápis dat řízení přístupu
WO - vlastník zápisu
S - synchronizace
AS - zabezpečení systému přístupu
MA - povolené maximum
GR - obecné čtení
GW - obecný zápis
GE - obecné provedení
GA - obecná všechna práva
RD - čtení dat/výpis adresáře
WD - zápis dat/přidání souboru
AD - připojení dat/přidání podadresáře
REA - čtení rozšířených atributů
WEA - zápis rozšířených atributů
X - provést/přejít
DC - odstranit podřízené
RA - atributy pro čtení
WA - atributy pro zápis
Práva dědičnosti mohou předcházet jakékoli formě a jsou použita
pouze u adresářů:
(OI) - dědění objektu,
(CI) - dědění kontejneru,
(IO) - pouze dědění,
(NP) - nepropagovat dědění.
(I) - oprávnění zděděné z nadřazeného kontejneru
Příklady:
icacls c:\windows\* /save soubor_ACL /T
- Uloží seznamy ACL pro všechny soubory ve složce
c:\windows a jejích podadresářích do souboru soubor_ACL.
icacls c:\windows\ /restore soubor_ACL
- Obnoví seznamy ACL u každého souboru v souboru
soubor_ACL, který je uložen v adresáři c:\windows a jeho
podadresářích.
icacls soubor /grant Administrator:(D,WDAC)
- Udělí uživateli oprávnění správce pro odstranění a zápis dat
řízení přístupu pro soubor.
icacls soubor /grant *S-1-1-0:(D,WDAC)
- Udělí uživateli definovanému identifikátorem SID oprávnění S-1-1-0
pro odstranění a zápis dat řízení přístupu pro soubor.
Příkaz IF /?
Provede podmíněný příkaz v dávce.
IF [NOT] ERRORLEVEL číslo příkaz
IF [NOT] řetězec1==řetězec2 příkaz
IF [NOT] EXIST soubor příkaz
NOT Systém Windows provede příkaz jen tehdy,
když nebude podmínka pravdivá.
ERRORLEVEL číslo Určuje pravdivou podmínku, pokud poslední
program vrátil hodnotu rovnou nebo větší
než zadané číslo.
řetězec1==řetězec2 Určuje pravdivou podmínku, pokud jsou zadané
textové řetězce shodné.
EXIST soubor Určuje pravdivou podmínku, pokud soubor
se zadaným názvem existuje.
příkaz Určuje příkaz, který bude proveden, bude-li
podmínka pravdivá. Za příkazem lze uvést
klíčové slovo ELSE a příkaz, který bude
proveden v případě, že podmínka nebude
splněna.
Klauzule ELSE musí být uvedena na stejném řádku jako příkaz
uvedený za klauzulí IF, například:
IF EXIST soubor. (
del soubor.
) ELSE (
echo soubor. nebyl nalezen
)
Následující příklad je chybný, protože příkaz del musí být
ukončen znakem nového řádku:
IF EXIST soubor. del soubor. ELSE echo soubor. nebyl nalezen
I následující příklad je chybný, protože výraz ELSE příkaz musí
být na stejném řádku jako konec příkazu uvedeného za klíčovým
slovem IF:
IF EXIST soubor. del soubor.
ELSE echo soubor. nebyl nalezen
Správný příklad použití na jednom řádku:
IF EXIST soubor. (del soubor.) ELSE echo soubor. nebyl nalezen
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz IF se změní takto:
IF [/I] řetězec1 operátor_porovnání řetězec2 příkaz
IF CMDEXTVERSION číslo příkaz
IF DEFINED proměnná příkaz
operátor_porovnání může být jeden z těchto operátorů:
EQU - rovná se
NEQ - nerovná se
LSS - menší než
LEQ - menší nebo rovno
GTR - větší než
GEQ - větší nebo rovno.
Je-li uveden přepínač /I, nebudou při porovnávání řetězců
rozlišována malá a velká písmena. Přepínač /I je také možné
použít ve tvaru řetězec1==řetězec2 příkazu IF. Tato porovnání
jsou generická v tom smyslu, že jsou-li oba řetězce (řetězec1 a
řetězec2) tvořeny pouze číslicemi, budou řetězce nejdříve
převedeny na čísla a porovnány číselně.
Podmínka CMDEXTVERSION funguje podobně jako ERRORLEVEL, porovnání
se však vztahuje k vnitřnímu číslu verze týkajícímu se rozšíření
příkazů. První verze je 1. Jakmile budou k rozšířením příkazů
přidána významná vylepšení, zvýší se hodnota vždy o jedničku.
Jsou-li rozšíření příkazů zakázána, není podmínka CMDEXTVERSION
nikdy pravdivá.
Podmínka DEFINED funguje podobně jako podmínka EXIST, avšak
přijímá název proměnné prostředí a vrací hodnotu pravda, je-li
proměnná prostředí definována.
Výraz %ERRORLEVEL% se rozvine do řetězcové reprezentace
aktuální hodnoty ERRORLEVEL, pokud ovšem již neexistuje systémová
proměnná nazvaná ERRORLEVEL - v takovém případě získáte hodnotu
této proměnné. Následující příklad ukazuje, jak použít podmínku
ERRORLEVEL po skončení určitého programu:
goto zprava%ERRORLEVEL%
:zprava0
echo Program vrátil návratový kód 0
:zprava1
echo Program vrátil návratový kód 1
Můžete použít také operátory pro porovnání čísel, uvedené dříve:
If %ERRORLEVEL% LEQ 1 goto OK
Výraz %CMDCMDLINE% se rozvine do příkazového řádku původně
předaného programu CMD.EXE, před jakýmkoli zpracováním programem
CMD.EXE - pokud ovšem již neexistuje systémová proměnná nazvaná
CMDCMDLINE. V takovém případě získáte hodnotu této proměnné.
Výraz %CMDEXTVERSION% se rozvine do řetězcové reprezentace
aktuální hodnoty podmínky CMDEXTVERSION, pokud ovšem již
neexistuje systémová proměnná nazvaná CMDEXTVERSION - v takovém
případě získáte hodnotu této proměnné.
Příkaz LABEL /?
Vytvoří, změní nebo odstraní jmenovku svazku disku.
LABEL [jednotka:][jmenovka]
LABEL [/MP] [svazek] [jmenovka]
jednotka: Udává písmeno označující jednotku.
jmenovka Udává jmenovku svazku.
/MP Určuje, že svazek má být považován za
přípojný bod nebo název svazku.
svazek Vyjadřuje písmeno jednotky (následované
dvojtečkou), přípojný bod nebo název svazku.
Je-li zadán název svazku, není přepínač /MP
nutný.
Příkaz MD /?
Vytvoří adresář.
MKDIR [jednotka:]cesta
MD [jednotka:]cesta
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, chování příkazu MKDIR je
změněno:
Příkaz MKDIR vytvoří všechny nezbytné adresáře uvedené v cestě,
které neexistují. Například pokud adresář \a neexistuje, příkaz
mkdir \a\b\c\d
má stejný výsledek jako příkazy:
mkdir \a
chdir \a
mkdir b
chdir b
mkdir c
chdir c
mkdir d
Tuto posloupnost je nezbytné použít, pokud jsou doplňky příkazů
vypnuty.
Příkaz MKDIR /?
Vytvoří adresář.
MKDIR [jednotka:]cesta
MD [jednotka:]cesta
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, chování příkazu MKDIR je
změněno:
Příkaz MKDIR vytvoří všechny nezbytné adresáře uvedené v cestě,
které neexistují. Například pokud adresář \a neexistuje, příkaz
mkdir \a\b\c\d
má stejný výsledek jako příkazy:
mkdir \a
chdir \a
mkdir b
chdir b
mkdir c
chdir c
mkdir d
Tuto posloupnost je nezbytné použít, pokud jsou doplňky příkazů
vypnuty.
Příkaz MODE /?
Konfiguruje systémová zařízení.
Sériový port: MODE COMm[:] [BAUD=b] [PARITY=p] [DATA=d] [STOP=s]
[to=on|off] [xon=on|off] [odsr=on|off]
[octs=on|off] [dtr=on|off|hs]
[rts=on|off|hs|tg] [idsr=on|off]
Stav zařízení: MODE [zařízení] [/STATUS]
Přesměrování tisku: MODE LPTn[:]=COMm[:]
Výběr znakové stránky: MODE CON[:] CP SELECT=yyy
Stav znakové stránky: MODE CON[:] CP [/STATUS]
Režim zobrazení: MODE CON[:] [COLS=c] [LINES=n]
Opakování kláves: MODE CON[:] [RATE=r DELAY=d]
Příkaz MORE /?
Zobrazí výstup po jednotlivých obrazovkách.
MORE [/E [/C] [/P] [/S] [/Tn] [+n]] < [jednotka:][cesta]soubor
příkaz | MORE [/E [/C] [/P] [/S] [/Tn] [+n]]
MORE /E[/C][/P] [/S] [/Tn] [+n] [soubory]
[jednotka:][cesta]soubor Určuje soubor (soubory), které se
mají zobrazit po jednotlivých
obrazovkách.
příkaz Určuje příkaz, jehož výstup se má
zobrazit po jednotlivých
obrazovkách.
/E Umožnit doplňující funkce
/C Před zobrazením stránky vymazat obrazovku
/P Převádět znaky FormFeed
/S Více prázdných řádků nahradit jediným
/Tn Převádět tabulátory na n mezer (implicitně 8)
Přepínače mohou být uvedeny v systémové
proměnné MORE.
+n První soubor zobrazovat od řádku n
soubory Seznam zobrazovaných souborů. Soubory v seznamu
se oddělují mezerami.
Jsou-li umožněny doplňující funkce, pak lze při výzvě příkazu
-- More -- použít následující příkazy:
P n Zobrazit dalších n řádků
S n Přeskočit dalších n řádků
F Zobrazit další soubor
Q Konec
= Zobrazit číslo řádku
? Zobrazit nápovědu
Zobrazit další stránku
Zobrazit další řádek
Příkaz MOVE /?
Přesune soubory a přejmenuje soubory a adresáře.
Přesunutí jednoho nebo více souborů:
MOVE [/Y | /-Y] [jednotka:][cesta]názevsoub1[,...] cíl
Přejmenování adresáře:
MOVE [/Y | /-Y] [jednotka:][cesta]názevadr1 názevadr2
[jednotka:][cesta]názevsoub1 Udává umístění a název souboru
nebo souborů, které mají být
přesunuty.
cíl Určuje nové umístění souboru. Cíl
může být tvořen písmenem jednotky
a dvojtečkou, názvem adresáře,
popř. jejich kombinací. Chcete-li
přesunout pouze jeden soubor,
můžete uvést i nový název
souboru, na který chcete
přesouvaný soubor přejmenovat.
[jednotka:][cesta]názevadr1 Určuje adresář, který má být
přejmenován.
názevadr2 Udává nový název adresáře.
/Y Potlačí výzvy k potvrzení
přepsání existujících cílových
souborů.
/-Y Vyvolá výzvy k potvrzení přepsání
existujících cílových souborů.
Přepínač /Y může být přítomen v systémové proměnné COPYCMD. Vliv
této proměnné může být zrušen přepínačem /-Y na příkazovém řádku.
Ve výchozím nastavení je uživatel žádán o potvrzení přepsání,
pokud ovšem příkaz MOVE nebyl spuštěn z příkazového skriptu.
Příkaz OPENFILES /?
OPENFILES /parametr [argumenty]
Popis:
Umožňuje správci odpojit soubory a složky, které byly
otevřeny systémem, nebo zobrazit jejich seznam.
Seznam parametrů:
/Disconnect Odpojí jeden nebo více otevřených souborů.
/Query Zobrazí soubory otevřené v počítači nebo
ve sdílených složkách.
/Local Povolí nebo zakáže zobrazení místních otevřených
souborů.
/? Zobrazí tuto nápovědu.
Příklady:
OPENFILES /Disconnect /?
OPENFILES /Query /?
OPENFILES /Local /?
Příkaz PATH /?
Vypíše nebo nastaví cestu pro vyhledávání spustitelných souborů. PATH [[jednotka:]cesta[;...][;%PATH%] PATH ; Příkaz PATH ; vymaže celou vyhledávací cestu a program CMD.EXE potom bude prohledávat pouze aktuální adresář. Příkaz PATH bez parametrů vypíše aktuální vyhledávací cestu. Přidáním řetězce %PATH% do nově nastavované cesty bude původní cesta připojena k novému nastavení.
Příkaz PAUSE /?
Pozastaví provádění dávky a zobrazí zprávu:
Pokračujte stisknutím libovolné klávesy...
Příkaz POPD /?
Jako aktuální nastaví adresář uložený příkazem PUSHD. POPD Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz POPD odstraní jakékoliv dočasné písmeno jednotky vytvořené příkazem PUSHD při vyjmutí této jednotky z uloženého zásobníku adresářů příkazem POPD.
Příkaz PRINT /?
Tiskne textový soubor. PRINT [/D:zařízení] [[jednotka:][cesta]soubor[...]] /D:zařízení Kam se bude tisknout.
Příkaz PROMPT /?
Mění formát výzvy programu CMD.EXE.
PROMPT [text]
text Určuje novou výzvu na příkazovém řádku.
Výzva se může skládat z běžných znaků a z následujících
speciálních kódů:
$A & (ampersand)
$B | (přesměrování)
$C ( (levá závorka)
$D aktuální datum
$E kód Escape (ASCII kód 27)
$F ) (pravá závorka)
$G > (symbol větší než)
$H backspace (smaže předchozí znak)
$L < (symbol menší než)
$N aktuální jednotka
$P aktuální jednotka a cesta
$Q = (symbol rovnosti)
$S (mezera)
$T aktuální čas
$V číslo verze systému Windows
$_ nový řádek (CR LF)
$$ $ (symbol dolaru)
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz PROMPT umožňuje
použití následujících doplňkových formátovacích znaků:
$+ Žádný nebo více znaků plus (+) podle hloubky zásobníku
adresářů PUSHD. Každý znak plus odpovídá jedné uložené
úrovni.
$M Zobrazí vzdálený název přidružený aktuálnímu písmenu
jednotky, nebo prázdný řetězec v případě, že aktuální
jednotka není síťovou jednotkou.
Příkaz PUSHD /?
Uloží aktuální adresář pro použití příkazem POPD a poté přejde do uvedeného adresáře. PUSHD [cesta | ..] cesta Adresář, který se má stát aktuálním adresářem. Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz PUSHD umožňuje zadat kromě písmene jednotky a cesty i síťové cesty. Je-li zadána síťová cesta, PUSHD vytvoří dočasné písmeno jednotky, které určuje požadovaný síťový prostředek a pak změní aktuální jednotku i adresář na nově definované písmeno jednotky. Dočasná písmena jednotek jsou přidělena od Z: k začátku abecedy s využitím prvního volného písmene jednotky.
Příkaz RD /?
Odebere (odstraní) adresář.
RMDIR [/S] [/Q] [jednotka:]cesta
RD [/S] [/Q] [jednotka:]cesta
/S Odstraní všechny adresáře a soubory v uvedeném
adresáři včetně adresáře samotného. Slouží pro
odstranění stromu adresářů.
/Q Nevyžaduje potvrzení při odstraňování stromu adresářů
pomocí /S
Příkaz RECOVER /?
Obnoví čitelné informace z chybného nebo poškozeného disku. RECOVER [jednotka:][cesta]soubor Před použitím příkazu RECOVER nahlédněte do přehledu řádkových příkazů v nápovědě systému Windows.
Příkaz REM /?
Komentář (poznámky) v dávkovém souboru nebo v souboru CONFIG.SYS. REM [komentář]
Příkaz REN /?
Přejmenuje soubor nebo soubory. RENAME [jednotka:][cesta]soubor1 soubor2 REN [jednotka:][cesta]soubor1 soubor2 V tomto příkazu nelze zadat jinou cílovou jednotku nebo adresář.
Příkaz RENAME /?
Přejmenuje soubor nebo soubory. RENAME [jednotka:][cesta]soubor1 soubor2 REN [jednotka:][cesta]soubor1 soubor2 V tomto příkazu nelze zadat jinou cílovou jednotku nebo adresář.
Příkaz REPLACE /?
Nahrazuje soubory.
REPLACE [jednotka1:][cesta1]soubor [jednotka2:][cesta2] [/A] [/P]
[/R] [/W]
REPLACE [jednotka1:][cesta1]soubor [jednotka2:][cesta2] [/P] [/R]
[/S] [/W] [/U]
[jednotka1:][cesta1]soubor Zdrojový soubor nebo soubory.
[drive2:][path2] Adresář, ve kterém mají být soubory
nahrazeny.
/A Přidá nové soubory do cílového
adresáře.
Nelze použít přepínače /S nebo /U.
/P Žádat o potvrzení před nahrazením
souboru
nebo přidáním zdrojového souboru.
/R Nahrazuje soubory, které jsou jen
pro čtení, stejně jako nechráněné
soubory.
/S Nahrazuje soubory ve všech
podadresářích
cílového adresáře. Nelze kombinovat
s přepínačem /A.
/W Před zahájením počká, než vložíte
disk.
/U Nahradí (aktualizuje) pouze soubory
starší než jsou zdrojové soubory.
Nelze použít s /A.
Příkaz RMDIR /?
Odebere (odstraní) adresář.
RMDIR [/S] [/Q] [jednotka:]cesta
RD [/S] [/Q] [jednotka:]cesta
/S Odstraní všechny adresáře a soubory v uvedeném
adresáři včetně adresáře samotného. Slouží pro
odstranění stromu adresářů.
/Q Nevyžaduje potvrzení při odstraňování stromu adresářů
pomocí /S
Příkaz ROBOCOPY /?
-------------------------------------------------------------------------------
ROBOCOPY :: Robustní kopírování souborů pro systém Windows
-------------------------------------------------------------------------------
Použití :: ROBOCOPY zdroj cíl [soubor [soubor]...] [parametry]
zdroj :: Zdrojový adresář (jednotka:\cesta nebo
\\server\sdílená_jednotka\cesta)
cíl :: Cílový adresář (jednotka:\cesta nebo
\\server\sdílená_jednotka\cesta)
soubor :: Soubory ke kopírování (názvy/zástupné znaky: výchozí
je *.*)
::
:: Možnosti kopírování:
::
/S :: Kopírovat podadresáře, ale nikoli prázdné
/E :: Kopírovat podadresáře, včetně prázdných
/LEV:n :: Kopírovat pouze nejvyšších n úrovní zdrojové adresářové
struktury
/Z :: Kopírovat soubory v režimu restartování
/B :: Kopírovat soubory v režimu zálohování
/ZB :: Použít režim restartování; pokud je odepřen přístup
v režimu zálohování
/EFSRAW :: Kopírovat všechny šifrované soubory v režimu EFS RAW
/COPY:příznaky :: Co se má u souborů kopírovat (výchozí nastavení
je /COPY:DAT)
(příznaky kopírování: D=data, A=atributy, T=časová
razítka)
(S=zabezpečení=seznamy NTFS ACL, O=informace
o vlastníkovi, U=informace o auditování)
/DCOPY:T :: Kopírovat časová razítka adresáře
/SEC :: Kopírovat soubory se zabezpečením (ekvivalent k příkazu
/COPY:DATS)
/COPYALL :: Kopírovat všechny informace o souborech (ekvivalent
k příkazu /COPY:DATSOU)
/NOCOPY :: Nekopírovat žádné informace o souborech (užitečné
s příkazem /PURGE)
/SECFIX :: Opravit zabezpečení u všech souborů (i u vynechaných
souborů)
/TIMFIX :: Opravit čas u všech souborů (i u vynechaných souborů)
/PURGE :: Odstranit cílové soubory/adresáře, které již neexistují
ve zdrojovém umístění
/MIR :: Zrcadlit adresářovou strukturu (ekvivalent k příkazu /E
plus /PURGE)
/MOV :: Přesunout soubory (odstranit ze zdrojového umístění po
zkopírování)
/MOVE :: Přesunout soubory a adresáře (odstranit ze zdrojového
umístění po zkopírování)
/A+:[RASHCNET] :: Přidat zadané atributy do zkopírovaných souborů
/A-:[RASHCNET] :: Odebrat zadané atributy ze zkopírovaných souborů
/CREATE :: Vytvořit adresářovou strukturu a pouze soubory nulové
délky
/FAT :: Vytvořit cílové soubory pouze s názvy ve formátu 8.3
systému souborů FAT
/256 :: Vypnout podporu velmi dlouhých cest (> 256 znaků)
/MON:n :: Sledovat zdroj a spustit znovu při zaznamenání více
než n změn
/MOT:m :: Sledovat zdroj a spustit znovu za m minut (v případě
změny)
/RH:hhmm-hhmm :: Časy a hodiny, kdy lze spustit nové kopie
/PF :: Kontrolovat hodiny spuštění podle jednotlivých souborů
(nikoli na základě průchodů)
/IPG:n :: Interval mezi pakety (ms) k uvolnění šířky pásma
u pomalých připojení
/SL :: kopírovat symbolické odkazy oproti cíli.
/MT[:n] :: Vytvoří vícepodprocesové kopie s n podprocesy
(výchozí: 8). Hodnota n musí být v rozmezí 1 až 128.
Tuto možnost nelze použít s možnostmi /IPG a /EFSRAW.
Výkon lze zlepšit přesměrováním výstupu pomocí
možnosti /LOG.
::
:: Možnosti výběru souboru:
::
/A :: Kopírovat pouze soubory s nastaveným atributem
Archivovat
/M :: Kopírovat pouze soubory s atributem Archivovat
a obnovit jej
/IA:[RASHCNETO] :: Zahrnout pouze soubory s kterýmkoli atributem ze zadané
sady atributů
/XA:[RASHCNETO] :: Vyloučit soubory s kterýmkoli atributem ze zadané sady
atributů
/XF soubor [soubor]... :: Vyloučit soubory s názvy odpovídajícími zadaným
názvům/cestám/zástupným znakům
/XD adresáře [adresáře]... :: Vyloučit adresáře s názvy odpovídajícími daným
názvům/cestám
/XC :: Vyloučit změněné soubory
/XN :: Vyloučit novější soubory
/XO :: Vyloučit starší soubory
/XX :: Vyloučit soubory a adresáře, které jsou navíc
/XL :: Vyloučit osamocené soubory a adresáře
/IS :: Zahrnout stejné soubory
/IT :: Zahrnout stejné soubory s různým nastavením atributů
/MAX:n :: Maximální velikost souboru – vyloučit soubory větší
než n bajtů
/MIN:n :: Minimální velikost souboru – vyloučit soubory menší
než n bajtů
/MAXAGE:n :: Maximální stáří souboru – vyloučit soubory starší než
n dnů/datum n
/MINAGE:n :: Minimální stáří souboru – vyloučit soubory starší než
n dnů/datum n
/MAXLAD:n :: Maximální datum posledního přístupu – vyloučit soubory
nepoužité od n
/MINLAD:n :: Minimální datum posledního přístupu – vyloučit soubory
použité od n
(Pokud n < 1900, pak n = n dní, jinak n = datum
RRRRMMDD).
/XJ :: Vyloučit spojovací body (ve výchozím nastavení
standardně zahrnuty)
/FFT :: Předpokládat časy souborů FAT (rozlišovací schopnost
2 sekundy)
/DST :: Kompenzovat jednohodinové časové rozdíly DST
/XJD :: Vyloučit spojovací body pro adresáře
/XJF :: Vyloučit spojovací body pro soubory
::
:: Možnosti opakování:
::
/R:n :: Počet opakování u kopírování s chybami: výchozí
nastavení je 1 milion
/W:n :: Doba čekání mezi položkami: výchozí doba je 30 s
/REG :: Uložit /R:n a /W:n do registru jako výchozí nastavení
/TBD :: Čekat na definování sdílených názvů (chyba
opakování 67)
::
:: Možnosti protokolování:
::
/L :: Pouze seznam – nekopírovat soubory, neoznačovat je
časovým razítkem ani je neodstraňovat
/X :: Zahrnout do sestavy kromě vybraných souborů také
všechny soubory, které jsou navíc
/V :: Vytvořit úplný výstup s informacemi o vynechaných
souborech
/TS :: Zahrnout do výstupu časová razítka zdrojového souboru
/FP :: Zahrnout do výstupu úplnou cestu k souborům
/BYTES :: Tisknout velikost v bajtech
/NS :: Bez velikosti – neprotokolovat velikost souborů
/NC :: Bez třídy – neprotokolovat třídy souborů
/NFL :: Bez seznamu souborů – neprotokolovat názvy souborů
/NDL :: Bez seznamu adresářů – neprotokolovat názvy adresářů
/NP :: Bez průběhu – nezobrazovat procentuální hodnotu
zkopírování
/ETA :: Zobrazit odhadovaný čas příjmu zkopírovaných souborů
/LOG:soubor :: Výstup stavu do souboru protokolu (přepsat existující
protokol)
/LOG+:soubor :: Výstup stavu do souboru protokolu (připojit
k existujícímu protokolu)
/UNILOG:soubor :: Výstup stavu do souboru protokolu ve formátu UNICODE
(přepsat existující protokol)
/UNILOG+:soubor :: Výstup stavu do souboru protokolu ve formátu UNICODE
(připojit k existujícímu protokolu)
/TEE :: Výstup do okna konzoly i do souboru protokolu
/NJH :: Bez záhlaví úloh
/NJS :: Bez souhrnu úloh
/UNICODE :: Výstup stavu ve formátu UNICODE
::
:: Možnosti úlohy:
::
/JOB:název_úlohy :: Převzít parametry z pojmenovaného souboru úlohy
/SAVE:název_úlohy :: Uložit parametry do pojmenovaného souboru úlohy
/QUIT :: Konec po zpracování příkazového řádku (k zobrazení
parametrů)
/NOSD :: Nebyl zadán žádný zdrojový adresář.
/NODD :: Nebyl zadán žádný cílový adresář.
/IF :: Zahrnout následující soubory
Příkaz SET /?
Vypíše, nastaví nebo odstraní systémové proměnné programu CMD.EXE.
SET [proměnná=[řetězec]]
proměnná Určuje název systémové proměnné.
řetězec Určuje řetězec znaků, který bude přiřazen proměnné.
Příkaz SET bez parametrů vypíše aktuální nastavení systémových
proměnných.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz SET se změní takto:
Příkaz SET vyvolaný pouze s názvem proměnné, bez rovnítka a
hodnoty zobrazí hodnoty všech proměnných, jejichž název začíná
názvem uvedeným v příkazu SET. Příklad:
Příkaz SET P
zobrazí všechny proměnné začínající písmenem P.
Není-li název proměnné v aktuálním prostředí nalezen, nastaví
příkaz SET proměnnou ERRORLEVEL na hodnotu 1.
Příkaz SET neumožňuje, aby rovnítko bylo součástí názvu proměnné.
K příkazu SET byly přidány dva nové přepínače:
SET /A výraz
SET /P proměnná=[řetězec_dotazu]
Přepínač /A udává, že řetězec vpravo od rovnítka je číselným
výrazem, který bude vypočítán. Vyhodnocování výrazů je velmi
jednoduché - podporuje následující operace (seřazené od nejvyšší
priority k nejnižší):
() - seskupování
! ~ - - unární operátory
* / % - aritmetické operátory
+ - - aritmetické operátory
<<>> - logické posunutí
& - operace AND mezi bity
^ - operace EXCLUSIVE OR mezi bity
| - operace OR mezi bity
= *= /= %= += -= - přiřazení
&&= ^= |= <<= >>=
, - oddělovač výrazů
Použijete-li některý z logických nebo modulových operátorů,
uzavřete řetězec výrazu do jednoduchých uvozovek. Všechny
nenumerické řetězce ve výrazu budou považovány za názvy
proměnných prostředí a před jejich použitím budou jejich hodnoty
převedeny na čísla. Je-li uveden název proměnné prostředí, která
nebyla v aktuálním prostředí definována, bude použita hodnota
nula. To umožňuje provádět aritmetické operace s hodnotami
proměnných prostředí bez nutnosti zápisu znaků %. Je-li příkaz
SET /A spuštěn z příkazového řádku mimo příkazový skript, zobrazí
konečnou hodnotu výrazu. Operátor přiřazení vyžaduje, aby vlevo
od něj byl uveden název proměnné prostředí. Číselné hodnoty jsou
desítková čísla, pokud nezačínají hodnotou 0x (šestnáctková
čísla), nebo hodnotou 0 (osmičková čísla). Proto 0x12 znamená
stejnou číselnou hodnotu jako 18 nebo jako 022. Uvědomte si, že
osmičkový zápis může být matoucí: 08 a 09 nejsou platná čísla,
protože 8 a 9 nejsou platné číslice osmičkové soustavy.
Přepínač /P umožňuje nastavit hodnotu proměnné na vstupní řádek
zadaný uživatelem. Příkaz zobrazí řetězec promptString před
čtením vstupního řádku. Řetězec promptString může být prázdný.
Náhrada systémových proměnných byla změněna:
%PATH:str1=str2%
Příkaz rozvine systémovou proměnnou PATH a nahradí každý výskyt
řetězce str1 v rozvinutém výsledku řetězcem str2. Pokud je
řetězec str2 prázdný, bude odstraněn jakýkoli výskyt řetězce
str1 ve výsledku. Pokud řetězec str1 začíná hvězdičkou, je
nahrazen výstupní řetězec od počátku do prvního výskytu zbytku
řetězce str1.
Také je možno zadat podřetězec pro rozvinutí:
%PATH:~10,5%
Příkaz rozvine systémovou proměnnou PATH a použije pouze 5 znaků
počínaje znakem jedenáctým (10 znaků posunuto) rozvinutého
výsledku. Pokud délka není zadána, je použita délka zbývajícího
řetězce. Pokud je posunutí nebo délka záporná, je použita hodnota
vypočítaná jako součet délky řetězce systémové proměnné a
zadaného posunutí nebo délky.
%PATH:~-10%
Výsledkem je posledních 10 znaků proměnné PATH.
%PATH:~0,-2%
Výsledkem jsou všechny znaky proměnné PATH s výjimkou posledních
dvou.
Dále byla přidána podpora zpožděného rozvinutí systémových
proměnných. Tato podpora je ve výchozím nastavení vždy vypnuta,
může však být povolena nebo zakázána pomocí přepínače příkazového
řádku /V při spouštění programu CMD.EXE. Zkuste zadat příkaz CMD /?
Zpožděné rozvinutí systémových proměnných je užitečné, je-li
potřeba se vyhnout omezením aktuálního rozvinutí, které nastává,
když je řádek textu čten, nikoli při jeho provádění. Následující
příklad demonstruje problém s okamžitým rozvojem proměnné:
set PROM=před
if "%PROM%" == "před" (
set PROM=po
if "%PROM%" == "po" @echo Vidíte-li tento text,
fungovalo to
)
Zde se zpráva nikdy nezobrazí, protože proměnná %PROM% v OBOU
příkazech IF je nahrazena při čtení prvního příkazu If, protože
tento příkaz logicky zahrnuje tělo složeného příkazu If. V
příkazu If uvnitř složeného příkazu se ve skutečnosti porovnává
hodnota "před" s hodnotou "po", a tyto hodnoty jsou různé.
Podobně ani následující příklad nebude fungovat, jak bychom mohli
očekávat:
set SEZNAM=
for %i in (*) do set SEZNAM=%SEZNAM% %i
echo %SEZNAM%
V tomto příkladu NEVZNIKNE seznam souborů v aktuálním adresáři,
místo toho bude proměnná SEZNAM nastavena na poslední nalezený
název souboru. Je to opět proto, že proměnná %SEZNAM% je
rozvinuta pouze jednou, při čtení příkazu FOR, a v té době je
proměnná SEZNAM prázdná. Ve skutečnosti tedy probíhá tato smyčka
FOR:
for %i in (*) do set SEZNAM= %i
- tím je proměnná SEZNAM neustále nastavována na název posledního
nalezeného souboru.
Při zpožděném rozvinutí systémových proměnných se k rozvinutí
systémových proměnných v době provádění příkazu používá jiný znak
(vykřičník). Je-li zpožděné rozvinutí proměnných povoleno, mohly
by uvedené příklady být přepsány tak, aby fungovaly správně:
set PROM=před
if "%PROM%" == "před" (
set PROM=po
if "!PROM!" == "po" @echo Vidíte-li tento text,
fungovalo to
)
set SEZNAM=
for %i in (*) do set SEZNAM=!SEZNAM! %i
echo %SEZNAM%
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, existuje několik dynamických
systémových proměnných, které lze rozvinout, nelze je však
zobrazit pomocí příkazu SET. Hodnoty těchto proměnných jsou
vypočítávány dynamicky při každém požadavku proměnnou rozvinout.
Jestliže uživatel nadefinuje vlastní proměnnou se shodným názvem,
uživatelská definice přepíše dynamickou proměnnou. Tyto dynamické
proměnné jsou:
%CD% - rozvine se na řetězec aktuálního adresáře
%DATE% - rozvine se na aktuální datum ve stejném formátu
jako používá příkaz DATE
%TIME% - rozvine se na aktuální čas ve stejném formátu
jako používá příkaz TIME
%RANDOM% - rozvine se na náhodné desítkové číslo
z intervalu 0 až 32767
%ERRORLEVEL% - rozvine se na aktuální hodnotu proměnné
ERRORLEVEL
%CMDEXTVERSION% - rozvine se na aktuální číslo verze funkcí
rozšíření příkazů
%CMDCMDLINE% - rozvine se na původní příkazový řádek, který vyvolal
procesor příkazů.
Příkaz SETLOCAL /?
Zahajuje lokalizaci změn systémových proměnných v dávkovém
souboru. Změny systémových proměnných provedené po vykonání
příkazu SETLOCAL jsou místní pro dávkový soubor. Příkazem ENDLOCAL
můžete obnovit předchozí nastavení. Při dosažení konce dávkového
souboru je pro každý zbývající příkaz SETLOCAL použitý v tomto
souboru automaticky proveden příkaz ENDLOCAL.
SETLOCAL
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz SETLOCAL se změní
takto:
Dávkový příkaz SETLOCAL nyní přijímá nepovinné argumenty:
ENABLEEXTENSIONS / DISABLEEXTENSIONS
Povolit nebo zakázat rozšíření příkazového procesoru. Tyto
argumenty mají přednost před přepínači CMD /E:ON nebo.
/E:OFF Další informace získáte zadáním příkazu CMD /?.
ENABLEDELAYEDEXPANSION / DISABLEDELAYEDEXPANSION
Povolit nebo zakázat zpožděné rozvinutí systémových
proměnných. Tyto argumenty mají přednost před
přepínači CMD /V:ON nebo /V:OFF.
Další informace získáte zadáním příkazu CMD /?.
Tyto změny trvají až k odpovídajícímu příkazu ENDLOCAL
bez ohledu na jejich nastavení před příkazem SETLOCAL.
Je-li příkazu SETLOCAL předán argument, nastaví hodnotu proměnné
ERRORLEVEL. Byl-li předán jeden ze dvou platných argumentů, bude
mít tato proměnná hodnotu nula. V ostatních případech nabude
hodnoty jedna. Toho je možné využít v dávkových skriptech a
zjistit, zda jsou rozšíření k dispozici. Použijte tuto
techniku:
VERIFY OTHER 2>nul
SETLOCAL ENABLEEXTENSIONS
IF ERRORLEVEL 1 echo Rozšíření nelze povolit
Funguje to, protože ve starších verzích procesoru CMD.EXE příkaz
SETLOCAL NENASTAVUJE hodnotu proměnné ERRORLEVEL. Příkaz VERIFY
s chybným argumentem nastaví proměnnou ERRORLEVEL na nenulovou
hodnotu.
Příkaz SHIFT /?
Změní pozici nahraditelných parametrů v dávkovém souboru.
SHIFT [/n]
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, lze příkazu SHIFT zadat i
přepínač /n, který způsobí, že posun začne od n-tého parametru.
Hodnota n může nabývat hodnot od 0 do 8. Například:
SHIFT /2
posune %3 na %2, %4 na %3, atd. %0 a %1 zůstanou nezměněny.
Příkaz SCHTASKS /?
SCHTASKS /parameter [argumenty]
Popis:
Umožňuje správci vytvořit, odstranit, vyhledat, změnit, spustit a
ukončit naplánované úlohy v místním nebo vzdáleném systému.
Seznam parametrů:
/Create Vytvoří novou naplánovanou úlohu.
/Delete Odstraní naplánované úlohy.
/Query Zobrazí všechny naplánované úlohy.
/Change Změní vlastnosti naplánované úlohy.
/Run Spustí naplánovanou úlohu na požádání.
/End Zastaví aktuálně spuštěnou naplánovanou úlohu.
/ShowSid Zobrazí identifikátor zabezpečení odpovídající názvu
plánované úlohy.
/? Zobrazí tuto nápovědu.
Examples:
SCHTASKS
SCHTASKS /?
SCHTASKS /Run /?
SCHTASKS /End /?
SCHTASKS /Create /?
SCHTASKS /Delete /?
SCHTASKS /Query /?
SCHTASKS /Change /?
SCHTASKS /ShowSid /?
Příkaz SHUTDOWN /?
Použití: SHUTDOWN [/i | /l | /s | /r | /g | /a | /p | /h | /e] [/f]
[/m \\počítač][/t xxx][/d [plu:]xx:yy [/c "komentář"]]
Žádné argumenty Zobrazí nápovědu, totožné s argumentem /?.
/? Zobrazí nápovědu. Výsledek je stejný, jako když nezadáte
žádnou možnost.
/i Zobrazí grafické uživatelské rozhraní (GUI).
Toto musí být první možnost.
/l Odhlášení. Nelze použít s přepínači /m nebo /d.
/s Vypne počítač.
/r Vypne a restartuje počítač.
/g Vypne a restartuje počítač. Po novém spuštění počítače
restartujte všechny registrované aplikace.
/a Přeruší vypínání systému.
Lze použít pouze v časovém limitu.
/p Vypne místní počítač bez časového limitu nebo
upozornění.
Lze použít pouze s přepínači /d a /f.
/h Uvede místní počítač do režimu hibernace.
Lze použít s přepínačem /f.
/e Dokumentuje důvod neočekávaného vypnutí počítače.
/m \\počítač Určuje cílový počítač.
/t xxx Nastaví časový limit před vypnutím na xxx sekund.
Platný rozsah je 0-315360000 (10 let), výchozí hodnota je 30.
Je-li časový limit větší než 0, předpokládá se použití
parametru /f.
/c "komentář" Komentář k důvodu restartování nebo vypnutí.
Povoleno maximálně 512 znaků.
/f Vynutí ukončení spuštěných aplikací bez předchozího
upozornění.
Použití parametru /f se předpokládá, pokud je pro parametr
/t zadána větší hodnota než 0.
/d [p|u:]xx:yy Zadejte důvod restartování nebo vypnutí.
p označuje, že restartování nebo vypnutí je plánované.
u označuje, že důvod definuje uživatel.
Není-li zadán parametr p ani u, je restartování nebo vypnutí
neplánované.
xx je číslo závažného důvodu (kladné celé číslo menší
než 256).
yy je číslo méně závažného důvodu (kladné celé číslo menší
než 65 536).
Důvody v tomto počítači:
(E = očekáváno, U = neočekáváno, P = plánováno,
C = definováno uživatelem)
Typ Závažné Méně Název
závažné
U 0 0 Jiný (neplánovaný)
E 0 0 Jiný (neplánovaný)
E P 0 0 Jiný (plánovaný)
U 0 5 Jiné selhání: Systém neodpovídá
E 1 1 Hardware: Údržba (neplánovaná)
E P 1 1 Hardware: Údržba (plánovaná)
E 1 2 Hardware: Instalace (neplánovaná)
E P 1 2 Hardware: Instalace (plánovaná)
E 2 2 Operační systém: Obnovení (plánované)
E P 2 2 Operační systém: Obnovení (plánované)
P 2 3 Operační systém: Upgrade (plánovaný)
E 2 4 Operační systém: Změna konfigurace (neplánovaná)
E P 2 4 Operační systém: Změna konfigurace (plánovaná)
P 2 16 Operační systém: Service Pack (plánováno)
2 17 Operační systém: Hot fix (neplánováno)
P 2 17 Operační systém: Hot fix (plánováno)
2 18 Operační systém: oprava zabezpečení (neplánováno)
P 2 18 Operační systém: oprava zabezpečení (plánováno)
E 4 1 Aplikace: Údržba (neplánovaná)
E P 4 1 Aplikace: Údržba (plánovaná)
E P 4 2 Aplikace: Instalace (plánovaná)
E 4 5 Aplikace: Neodpovídá
E 4 6 Aplikace: Nestabilní
U 5 15 Selhání systému: Chyba STOP
U 5 19 Potíže se zabezpečením
E 5 19 Potíže se zabezpečením
E P 5 19 Potíže se zabezpečením
E 5 20 Ztráta síťového připojení (neplánováno)
U 6 11 Selhání napájení: Odpojený kabel
U 6 12 Selhání napájení: Prostředí
P 7 0 Vypnutí zastaralé verze rozhraní API
Příkaz SORT /?
SORT [/R] [/+n] [/M kilobajty] [/L národní_prostředí]
[/REC počet_bajtů_záznamu] [[jednotka1:][cesta1]název_souboru1]
[/T [jednotka2:][cesta2]] [/O [jednotka3:][cesta3]
název_souboru3]
/+n Určuje číslo znaku, n, od
něhož má začít každé porovnání.
Parametr /+3 označuje, že každé
porovnání bude zahájeno od třetího
znaku na každém řádku. Řádky
obsahující méně než n znaků budou
porovnány před ostatními řádky.
Ve výchozím nastavení začínají
porovnání od prvního znaku
na každém řádku.
/L[OCALE] národní_prostředí Přepíše výchozí národní prostředí
systému zadaným národním prostředím.
Národní prostředí C dosahuje
nejrychlejší pořadí řazení a je
v současnosti jedinou alternativou.
Při řazení se nikdy nerozlišují
velká a malá písmena.
/M[EMORY] kilobajty Určuje velikost hlavní paměti,
kterou lze použít k řazení
(v kilobajtech). Minimální velikost
paměti je vždy alespoň 160 kB.
Pokud je zadána velikost paměti,
bude k řazení použita vždy přesná
velikost, bez ohledu na velikost
dostupné hlavní paměti.
Nejlepšího výkonu je obvykle
dosaženo, pokud velikost paměti
není zadána. Ve výchozím nastavení
proběhne řazení v jednom průchodu
(bez vytvoření dočasného souboru),
pokud se všechna data vejdou
do výchozí maximální velikosti
paměti. V opačném případě proběhne
řazení ve dvou průchodech (částečně
seřazená data budou uložena
v dočasném souboru), přičemž
velikost paměti použité pro oba
průchody (řazení i sloučení) bude
stejná. Výchozí maximální velikost
paměti je 90 % dostupné hlavní
paměti, jsou-li vstupem i výstupem
soubory. V ostatních případech je
použito 45 % hlavní paměti.
/REC[ORD_MAXIMUM] znaků Určuje největší počet znaků v záznamu
(výchozí hodnota je 4096, maximální 65535).
/R[EVERSE] Obrací pořadí řazení, řadí
tedy od Z k A, potom od 9 k 0.
[jednotka1:][cesta1]název_souboru1
Udává soubor určený k řazení.
Není-li uveden, bude řazen
standardní vstup. Řazení bude
rychlejší, zadáte-li vstupní soubor,
než když stejný soubor přesměrujete
do standardního vstupu.
/T[EMPORARY]
[jednotka2:][cesta2] Určuje cestu k adresáři, který bude
obsahovat pracovní paměť pro řazení
jestliže se data nevejdou do hlavní
paměti. Není-li tento přepínač
uveden, bude použit dočasný adresář
systému.
/O[UTPUT]
[jednotka3:][cesta3]název_souboru3
Určuje soubor, v němž bude uložen
výsledek řazení. Není-li zadán,
budou data zapisována na standardní
výstup. Řazení bude rychlejší,
zadáte-li výstupní soubor, než když
do stejného souboru přesměrujete
standardní výstup.
Příkaz START /?
Pro spuštění zadaného programu nebo příkazu otevře samostatné okno.
START ["titulek"] [/D cesta] [/I] [/MIN] [/MAX] [/SEPARATE | /SHARED]
[/LOW | /NORMAL | /HIGH | /REALTIME | /ABOVENORMAL | /BELOWNORMAL]
[/AFFINITY ] [/WAIT] [/B] [příkaz/program]
[parametry]
"titulek" Název, který bude zobrazen v záhlaví okna.
path Spouštěcí adresář.
B Spustí aplikaci bez vytvoření nového okna. V aplikaci
bude ignorováno stisknutí kláves Ctrl+C. Pokud aplikace
nepovolí zpracování stisku kláves Ctrl+C, bude stisknutí
kláves Ctrl+Break jediným způsobem, jak aplikaci přerušit.
I Novým prostředím bude původní prostředí předané
programu cmd.exe, nikoli aktuální prostředí.
MIN Otevře okno jako minimalizované.
MAX Otevře okno jako maximalizované.
SEPARATE Spustí 16bitový program pro systém Windows v odděleném
paměťovém prostoru.
SHARED Spustí 16bitový program pro systém Windows ve sdíleném
paměťovém prostoru.
LOW Spustí aplikaci v prioritní třídě IDLE (nečinná).
NORMAL Spustí aplikaci v prioritní třídě NORMAL (normální).
HIGH Spustí aplikaci v prioritní třídě HIGH (vysoká).
REALTIME Spustí aplikaci v prioritní třídě REALTIME (reálný čas).
ABOVENORMAL Spustí aplikaci v prioritní třídě ABOVENORMAL (nadprůměrná).
BELOWNORMAL Spustí aplikaci v prioritní třídě BELOWNORMAL (podprůměrná).
AFFINITY Nová aplikace bude používat zadanou masku
spřažení procesorů vyjádřenou šestnáctkovým číslem.
WAIT Spustí aplikaci a počká, až sama ukončí příkaz nebo program.
Jde-li o vnitřní příkaz programu cmd nebo dávkový soubor,
je příkazový procesor spuštěn programem cmd.exe s přepínačem
/K. To znamená, že po provedení příkazu zůstane
okno zachováno.
Nejde-li o vnitřní příkaz programu cmd nebo dávkový soubor,
je to program a bude spuštěn buď jako aplikace v okně,
nebo jako aplikace konzoly.
parametry Parametry předávané příkazu či programu.
POZNÁMKA: Možnosti SEPARATE a SHARED nejsou podporovány na 64bit. platformách.
Jsou-li povolena rozšíření příkazů, mění se způsob spouštění
externích příkazů pomocí příkazového řádku nebo nabídky Start:
Nespustitelné soubory lze vyvolat pomocí přidružení přípon
souborů tak, že zadáte název souboru jako příkaz (například
WORD.DOC spustí aplikaci přidruženou k příponám DOC).
Přidružení v rámci příkazových skriptů lze vytvořit pomocí
příkazů ASSOC a FTYPE (viz nápověda těchto příkazů).
Při spouštění 32bitové aplikace pro uživatelské rozhraní nečeká
program CMD.EXE na dokončení aplikace, takže příkazový řádek
je ihned k dispozici. Tato nová vlastnost se neprojeví
při použití uvnitř příkazového skriptu.
Při vykonávání příkazového řádku začínajícího řetězcem CMD
bez přípony nebo určení cesty, je řetězec CMD nahrazen
hodnotou systémové proměnné COMSPEC. Tím se zabrání spuštění
programu CMD.EXE z aktuálního adresáře.
Při vykonávání příkazového řádku, jehož první slovo neobsahuje
příponu, program CMD.EXE použije hodnotu systémové proměnné
PATHEXT a zjistí, které přípony má vyzkoušet a v jakém
pořadí. Výchozí hodnota systémové proměnné PATHEXT je:
.COM;.EXE;.BAT;.CMD
Syntaxe se shoduje se systémovou proměnnou PATH, středník
odděluje jednotlivé položky.
Pokud spustitelný soubor není nalezen pro žádnou příponu, program
se pokusí zjistit, zda název neodpovídá názvu adresáře. V takovém
případě je spuštěn Průzkumník Windows pro tuto cestu. Při
spuštění z příkazového řádku je použit příkaz CD /D a tato cesta.
Příkaz SUBST /?
Přiřadí cestě písmeno jednotky.
SUBST [jednotka1: [jednotka2:]cesta]
SUBST jednotka1: /D
jednotka1: Určuje virtuální jednotku, ke které se
přiřadí cesta.
[jednotka2:]cesta Určuje fyzickou jednotku a cestu, která se
přiřadí virtuální jednotce.
/D Odstraní substituovanou (virtuální)
jednotku.
Příkaz SUBST bez parametrů zobrazí aktuální seznam virtuálních
jednotek.
Příkaz SYSTEMINFO /?
SYSTEMINFO [/S systém [/U uživatelské_jméno [/P [heslo]]]] [/FO formát] [/NH]
Popis:
Tento nástroj zobrazuje konfigurační informace o operačním systému
místního počítače, včetně úrovní aktualizace Service Pack.
Seznam parametrů:
/S systém Určuje vzdálený připojovaný systém.
/U [doména\]uživatel Určuje uživatelský kontext, ve kterém
má být příkaz spuštěn.
/P [heslo] Určuje heslo pro daný kontext uživatele.
V případě vynechání budete vyzváni k jeho zadání.
/FO formát Určuje formát zobrazení
podrobného výpisu.
Platné hodnoty: TABLE, LIST, CSV.
/NH Určí, že záhlaví sloupce nebude
ve výstupu zobrazeno.
Platné pouze pro formáty TABLE a CSV.
/? Zobrazí nápovědu.
Příklady:
SYSTEMINFO
SYSTEMINFO /?
SYSTEMINFO /S systém
SYSTEMINFO /S systém /U uživatel
SYSTEMINFO /S systém /U doména\uživatel /P heslo /FO TABLE
SYSTEMINFO /S systém /FO LIST
SYSTEMINFO /S systém /FO CSV /NH
Příkaz TASKLIST /?
TASKLIST [/S systém [/U uživatelské_jméno [/P [heslo]]]]
[/M [modul] | /SVC | /V] [/FI filtr] [/FO formát] [/NH]
Popis:
Tento nástroj zobrazí seznam aplikací a přidružených úloh
nebo procesů aktuálně spuštěných v místním nebo
Seznam parametrů:
/S systém Určuje připojovaný vzdálený systém.
/U [doména\]uživatel Určuje kontext uživatele, ve kterém
má být příkaz spuštěn.
/P [heslo] Určuje heslo pro daný kontext uživatele.
V případě vynechání budete vyzváni k jeho zadání.
/M [modul] Vypíše seznam všech úkolů. které nyní
používají daný název exe/dll.
Pokud není zadán název modulu, budou
zobrazeny všechny načtené moduly.
/SVC Zobrazí služby, které každý proces hostí.
/V Zobrazí podrobné informace o úloze.
/FI filtr Zobrazí sadu úloh, které odpovídají
kritériím určeným daným filtrem.
/FO formát Určuje výstup formátu.
Platné hodnoty: TABLE, LIST, CSV.
/NH Určí, že záhlaví sloupce nebude
ve výstupu zobrazeno.
Platné pouze pro formáty TABLE a CSV.
/? Zobrazí tuto nápovědu.
Filtry:
Název filtru Platné operátory Platné hodnoty
------------ ---------------- --------------------------
STATUS eq, ne RUNNING |
NOT RESPONDING | UNKNOWN
IMAGENAME eq, ne Název procesu
PID eq, ne, gt, lt, ge, le hodnota čísla PID
SESSION eq, ne, gt, lt, ge, le Číslo relace
SESSIONNAME eq, ne Název relace
CPUTIME eq, ne, gt, lt, ge, le Čas procesoru ve formátu
hh:mm:ss.
hh - hodiny,
mm - minuty, ss - sekundy
MEMUSAGE eq, ne, gt, lt, ge, le Využití paměti v kilobajtech
USERNAME eq, ne Jméno ve formátu
[doména\]uživatel
SERVICES eq, ne Název služby
WINDOWTITLE eq, ne Záhlaví okna
MODULES eq, ne Název knihovny DLL
POZNÁMKA: Při zadávání dotazu na vzdálený počítač nejsou filtry WINDOWTITLE
a STATUS podporovány.
Příklady:
TASKLIST
TASKLIST /M
TASKLIST /V /FO CSV
TASKLIST /SVC /FO LIST
TASKLIST /M wbem*
TASKLIST /S systém /FO LIST
TASKLIST /S systém /U doména\uživatelské_jméno /FO CSV /NH
TASKLIST /S systém /U uživatelské_jméno /P heslo /FO TABLE /NH
TASKLIST /FI "USERNAME ne NT AUTHORITY\SYSTEM" /FI "STATUS eq running"
Příkaz TASKKILL /?
TASKKILL [/S systém [/U uživatelské_jméno [/P [heslo]]]]
{ [/FI filtr] [/PID ID_procesu| /IM název_procesu] } [/T] [/F]
Popis:
Tento nástroj slouží k ukončování úkolů podle ID procesu (PID)
nebo názvu procesu.
Seznam parametrů:
/S systém Určuje připojovaný vzdálený systém.
/U [doména\]uživatel Určuje kontext uživatele, ve kterém
má být příkaz spuštěn.
/P [heslo] Určuje heslo pro daný kontext uživatele.
V případě vynechání budete vyzváni k jeho zadání.
/FI filter Použitím filtru vybere sadu úkolů.
Umožňuje použití znaku *, např. imagename eq
acme*.
/PID processid Určuje PID procesu, který chcete ukončit.
PID získáte pomocí příkazu TaskList.
/IM imagename Určuje název procesu,
který chcete ukončit. Zástupným znakem * lze
zadat všechny úkoly nebo názvy procesů.
/T Ukončí proces a všechny podřízené
procesy tímto procesem spuštěné.
/F Určuje násilné ukončení procesů.
/? Zobrazí tuto nápovědu.
Filtry:
Název filtru Platné operátory Platné hodnoty
------------ ---------------- -------------------------
STATUS eq, ne RUNNING |
NOT RESPONDING | UNKNOWN
IMAGENAME eq, ne Název procesu
PID eq, ne, gt, lt, ge, le hodnota čísla PID
SESSION eq, ne, gt, lt, ge, le Číslo relace.
CPUTIME eq, ne, gt, lt, ge, le Čas procesoru ve formátu
hh:mm:ss.
hh - hodiny,
mm - minuty, ss - sekundy
MEMUSAGE eq, ne, gt, lt, ge, le Využití paměti v kilobajtech
USERNAME eq, ne Uživatelské jméno ve formátu
[doména\]uživatel
MODULES eq, ne Název knihovny DLL
SERVICES eq, ne Název služby
WINDOWTITLE eq, ne Záhlaví okna
POZNÁMKA
--------
1) Zástupný znak * pro přepínač /IM je povolen pouze v případě,
že je použit filtr.
2) Ukončení vzdálených procesů bude vždy provedeno násilně (/F).
3) Filtry WINDOWTITLE a STATUS nejsou v případě vzdáleného počítače
brány v úvahu.
Příklady:
TASKKILL /IM notepad.exe
TASKKILL /PID 1230 /PID 1241 /PID 1253 /T
TASKKILL /F /IM cmd.exe /T
TASKKILL /F /FI "PID ge 1000" /FI "WINDOWTITLE ne untitle*"
TASKKILL /F /FI "USERNAME eq NT AUTHORITY\SYSTEM" /IM notepad.exe
TASKKILL /S systém /U doména\uživatelské_jméno /FI "USERNAME ne NT*" /IM *
TASKKILL /S systém /U uživatelské_jméno /P heslo /FI "IMAGENAME eq note*"
Příkaz TIME /?
Zobrazí nebo nastaví systémový čas. TIME [/T | čas] Příkaz TIME bez parametrů zobrazí právě nastavený čas a požádá o zadání nového. Stisknutím klávesy ENTER ponecháte čas beze změny. Jsou-li povolena rozšíření příkazů, příkaz TIME je možné použít s přepínačem /T, který znamená pouze výpis aktuálního času, aniž je nutné zadávat nový čas.
Příkaz TITLE /?
Nastaví název okna příkazového řádku. TITLE [řetězec] řetězec Určuje název okna příkazového řádku.
Příkaz TREE /?
Graficky zobrazí strukturu složek jednotky nebo cesty. TREE [jednotka:][cesta] [/F] [/A] /F Zobrazí názvy souborů ve všech adresářích. /A Místo znaků s diakritikou se použijí znaky ASCII.
Příkaz TYPE /?
Zobrazí obsah textového souboru. TYPE [jednotka:][cesta]soubor
Příkaz VER /?
Zobrazí verzi systému Windows. VER
Příkaz VERIFY /?
Určuje, zda bude program CMD.EXE ověřovat bezchybnost zápisů na disk. VERIFY [ON | OFF] Příkaz VERIFY bez parametrů zobrazí aktuální nastavení.
Příkaz VOL /?
Vypíše jmenovku a sériové číslo diskového svazku, pokud existuje. VOL [jednotka:]
Příkaz XCOPY /?
Kopíruje soubory a adresářové stromy.
XCOPY zdroj [cíl] [/A | /M] [/D[:datum]] [/P] [/S [/E]] [/V] [/W]
[/C] [/I] [/Q] [/F] [/L] [/G] [/H] [/R] [/T] [/U]
[/K] [/N] [/O] [/X] [/Y] [/-Y] [/Z] [/B]
[/EXCLUDE:soubor1[+soubor2][+soubor3]…]
zdroj Určuje soubory, které chcete kopírovat.
cíl Určuje umístění nebo název nových souborů.
/A Kopíruje pouze soubory s nastaveným atributem
Archivovat, atribut je ponechán beze změny.
/M Kopíruje pouze soubory s nastaveným atributem
Archivovat, tento atribut je vypnut.
/D:m-d-r Kopíruje soubory změněné po zadaném datu.
Není-li zadáno žádné datum, zkopíruje pouze
soubory, u kterých je čas ve zdrojovém umístění
novější než čas v cílovém umístění.
/EXCLUDE:soubor1[+soubor2][+soubor3]…
Určuje seznam souborů obsahujících řetězce. Každý
řetězec by měl být v souborech zadán
na samostatném řádku. Jestliže některý z řetězců
odpovídá libovolné části absolutní cesty souboru,
který chcete kopírovat, bude tento soubor
z kopírování vyloučen. Pokud například zadáte
řetězec \obj\ nebo .obj, budou vyloučeny všechny
soubory v adresáři obj nebo všechny soubory
s příponou .obj.
/P Zobrazí dotaz před vytvořením každého cílového
souboru.
/S Zkopíruje adresáře a podadresáře kromě prázdných.
/E Zkopíruje adresáře a podadresáře včetně prázdných.
Stejné jako kombinace parametrů /S /E. Lze použít
k úpravě parametru /T.
/V Provede ověření velikosti každého nového souboru.
/W Před zahájením kopírování vyzve uživatele
ke stisknutí klávesy.
/C Kopírování bude pokračovat, i když dojde k chybě.
/I Pokud neexistuje cíl a kopíruje se více než jeden
soubor, bude se předpokládat, že cílem je adresář.
/Q Při kopírování nebudou zobrazovány názvy souborů.
/F Během kopírování zobrazí celé názvy zdrojových i
cílových souborů.
/L Zobrazí soubory, které by byly zkopírovány.
/G Povolí kopírování zašifrovaných souborů do cíle,
který nepodporuje šifrování.
/H Zkopíruje také skryté a systémové soubory.
/R Přepíše soubory určené jen pro čtení.
/T Vytvoří strukturu adresářů, ale nekopíruje soubory.
Nevztahuje se na prázdné adresáře a podadresáře. Kombinace
parametrů /T /E se vztahuje i na prázdné adresáře
a podadresáře.
/U Zkopíruje pouze soubory, který již existují v cíli.
/K Zkopíruje atributy. Normální příkaz XCopy odstraní
atributy Pouze pro čtení.
/N Kopíruje pomocí vytvořených krátkých názvů.
/O Zkopíruje vlastnictví souboru a informace
o seznamu přístupových práv.
/X Zkopíruje nastavení auditování souboru
(předpokládá parametr /O).
/Y Potlačí výzvu k potvrzení přepsání
existujícího cílového souboru.
/-Y Bude vyžadováno potvrzení přepsání
existujícího cílového souboru.
/Z Zkopíruje síťové soubory v režimu s možností restartování.
/B Zkopíruje samotný symbolický odkaz oproti cíli odkazu.
/J Kopíruje soubory pomocí vstupu-výstupu bez mezipaměti.
Doporučuje se pro velmi velké soubory.
Přepínač /Y může být předvolen v proměnné prostředí COPYCMD.
Toto nastavení je možné v příkazovém řádku přepsat zadáním
parametru /-Y.
Příkaz WMIC /?
[global switches]